Některé pistole druhé světové války jsme vám již v minulosti představili. A teď je čas na pokračování!
Ačkoliv základní výzbroj vojáků bojujících na frontách Druhé světové války představovaly pušky a lehké kulomety, používalo se u zúčastněných armád obrovské množství typů pistolí. Tyto malé zbraně s nízkou hmotností, které lze snadno skrytě přenášet, byly používané výsadkáři a dalšími specialisty, stejně jako posádkami letadel a bojové techniky, jimž by dlouhá zbraň ve stísněném prostoru pouze překážela. Kromě toho byla pistole vždy zbraní důstojníků, a třebaže se výkonem nemůže rovnat pušce či samopalu, představovala v tomto případě určitý symbol svědčící o důležitosti svého majitele.
Balt (SSSR)
Pistole vyráběná od roku 1941 v obleženém Leningradu. Její vznik podnítily zkušenosti s tehdy používanými pistolemi TT. Ty sice vynikají svou odolností a schopností střílet i v těch nejnemožnějších podmínkách, nicméně vražedné teploty, panující během zimních měsíců v dané oblasti, způsobily jejich sníženou kvalitu. Z toho důvodu začala produkce této zbraně, kterou si můžete, pokud jí tedy seženete, vzít bez problémů třeba na výlet na severní pól. Při výrobě se sice nehledělo na estetický dojem, nicméně výsledný produkt dokázal bez potíží odpravit německého vojáka ve chvíli, kdy se rtuť v teploměru krčila okolo třiceti stupňů pod nulou. Pistole používala náboje 7,62×25 mm a kapacita zásobníku činila osm ran.
ČZ vz. 38 (Československo)
Rozvinutý československý průmysl zkonstruoval v době první republiky velké množství zbraní – mezi nimi i tuto pistoli, zavedenou do výzbroje naší tehdejší armády.
Svými vlastnostmi sice nepatřila mezi to nejlepší, co v dané kategorii v té době existovalo, ale měla některé velmi zajímavé a moderní prvky, mezi něž patřila dobře řešená rozborka, s jejíž pomocí se pistole velmi snadno rozložila na tři samostatné celky.
Po obsazení Československa zařadili nacističtí okupanti tuto zbraň k různým ozbrojeným složkám. Jednalo se především o policii, jednotky druhého sledu a nižší kvality či polovojenské organizace. Zbraň samotná se dodnes těší poměrně značnému zájmu odborníků pro své zajímavé technické zpracování, díky čemuž se pravidelně dostává i do nejrůznějších encyklopedií, týkajících se ručních palných zbraní.
Nambu typ 94 (Japonsko)
Tato nepříliš pohledná pistole pochází z roku 1935 a používá tehdejší standardní japonský služební náboj 8 mm. Navzdory faktu, že tato munice se mimo zemi svého původu prakticky nikde nepoužívala, byla zbraň vyráběna i na export. Asi příliš nepřekvapí, že v tomto ohledu žádné velké úspěchy neslavila, pouze malý počet jich zakoupilo Thajsko.
Pistole se dostala i do výzbroje japonských ozbrojených sil, kde se naplno projevily její špatné vlastnosti, přesně odpovídající jejímu podivnému zjevu a špatné ergonomii.
Největším problémem této zbraně byla její nízká spolehlivost a nedostatečná bezpečnost. Část jejího spoušťového mechanismu totiž vyčnívala z rámu, a pokud se o něco zachytila či došlo k silnějšímu otřesu (např. pádu na zem), došlo velmi často k nechtěnému výstřelu.
Nejen pušky a kulomety! Tohle jsou pistole 2. světové války
Při výrobě se také používaly nepříliš kvalitní materiály, což dále snižovalo její bojovou hodnotu, kvůli čemuž bývá Typ 94 dodnes zmiňován mezi nejhoršími vojenskými pistolemi vůbec. Dá se říct, že spíše než japonskému válečnému úsilí napomáhal spojeneckým armádám.
VIS wz. 35 (Polsko)
Služební pistole ráže 9×19 mm byla zavedená v polovině třicátých let do výzbroje polské armády jako standardní zbraň. Její konstrukce v sobě spojovala prvky pistolí Browning a Colt, a tak mohla vzniknout tato kvalitní a povedená zbraň, která měla díky svým rozměrům a hmotnosti snesitelný zpětný ráz.
Zemi svého původu však ve válce příliš nepomohla. Jak si možná ještě pamatujete z dějepisu či nezáživných černobílých dokumentů, vysílaných tu a tam na veřejnoprávní televizi, tak bylo Polsko velmi rychle poraženo německou armádou, pro jejíž potřeby ovšem pokračovala výroba této pistole i nadále.
Do své výzbroje ji mimo jiné zařadily i jednotky SS, které ostatně toho času zaváděly všechno, co se dalo v obsazených zemích ukrást. Po skončení války se již výzbroj polské armády ubírala jinou, výrazně východnější cestou, přičemž byla pistole VIS nahrazena zbraněmi na bázi různých sovětských vzorů. Dnes patří k ceněným sběratelským artiklům.
Napište váš názor