Jsou mladí, sebevědomí a v neustálém kontaktu se světem. Rozbor celé jedné generace je nesmírně složitý a komplexní proces obsahující mnoho proměnných. Pojďme se ale podívat alespoň na základní problematiku této specifické skupiny očima mileniála.
Viděl jsem to a klik jsem na to. Nemohl jsem si pomoci. Mělo to slovo „mileniál“ v titulku, a já jsem jeden z nich: jsem mileniál. Takže jsem prostě musel. Bylo to o mně a muselo to být osobní. Protože i já osobně jsem mileniál. A mileniálové, jak ukazují výzkumy, jsou přece první generací v historii, která může inspirovat svými provokujícími myšlenkami a spekulativními názory z osobního názoru a sebeanalýzy. A také první generace, o které mají potřebu všichni psát.
Ono dát do titulku slovo mileniál znamená záruku, že si to přečte spousta lidí, protože jediné co naší narcistickou povahu přece zajímá, jsme my sami.
Mileniálové neboli generace Y neboli Havlovy děti, jak nás lidé v České republice často častují, je označení pro lidi narozené od roku 1986 až do roku 2005. Jsme děti z tzv. baby boom generace X. Velmi často jsme také označováni jako ti, kteří od svého dětství používají informační komunikační technologie, jsou ubrečení, jediné, co umějí, je vysedávat na Facebooku a předávkovávat se seriály z Netflixu. Jo, a také jsme líní.
Od poslední doby, kdy jsem četl další velkolepou myšlenku o nás, o mileniálech, jsem měl čas přemýšlet, co dělá naši generaci výjimečnou a unikátní. Jako děti jsme neměli dovoleno se toulat (ani se trápit), činili jsme se pouze jako teenageři, abychom se dostali na vysokou školu. A do zaměstnání jsme nastoupili v době Velké Recese. To mě donutilo zamyslet se nad celou věcí znova.
Tyto výše zmíněné události mi způsobily to, čím jsem: úplně jedinečný jedinec, součást zcela výjimečné generace – mileniál. Generace, která nemá zapotřebí hanit předchozí generaci X – jsme přece nejliberálnější.
Generace X nedávno naznačila, že nevíme, jak se bavit a mít zábavu. Rychle mi to připomnělo, že když byla generace X v našem věku, tak si přece mohla užívat spousty „volného času“ a „ekonomické stability“. Jasně, asi bychom se mohli bránit a říct k tomu spoustu slov, ale brání nám v tom deprese a úzkost (způsobená nedostatečným počtem lajků na sociálních sítích). My víme, jak se zabavit, liší se jenom význam slova zábava. Mě třeba baví číst články o nás samých.
Pro mnoho mileniálů se přítomnost sociálních sítí – Instagramu, Facebooku a Twitteru – stala nedílnou součástí přístupu k rozmanitému světu nového tisíciletí. Například jsem na Facebooku kliknul na článek o tom, jak mileniálové nemají dostatek peněz a pak jsem to sdílel pro svoje sledující na Twitteru. Je všeobecně známo, že tyto platformy sociálních medií, mimochodem všechny založené mileniály, byly vytvořeny pro šíření podobného typu informací. A podívejte, funguje to! Čtete tohle.
5 důvodů, proč se nevykašlat na práci a nezačít cestovat po světě
Pokud přemýšlíte nad všemi těmi věcmi, které o nás byly řečeny, nebo o všech věcech, které jsme údajně zkazili a zničili, najdete jasný vzorek.
Jistě, zničili jsme pivo, diamanty, starožitnictví, sex, kavárny, ubrousky, Hooters, cereálie, golf, motorky, prostřední děti, majonézu, porno, tištěné noviny, majetek, bílé jogurty, bary, rozvody, demokracii, změkčovače tkanin, věrnost, korky od vína, obědy, zavírací dobu v bankách, obchodní domy, ledvinky, posilovny, fotbal, ropu, vztahy, potřesení rukou a peníze.
Ale soustředěním se na všechny tyhle věci, které jsme zruinovali, ignorujete věci, které díky nám vzkvétají. Například články o nás. Žijeme ve zlatém věku. Jsem mileniál, proto to tak dobře vím.
Napište váš názor