Menu

Co je nového?

Kolik stála mise na Měsíc? Legendární Apollo 11 v číslech

Sdílení
Foto: NASA, Moon50.cz

Psal se 16. červenec roku 1969. Do vesmíru po dlouhém a vyčerpávajícím plánování z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral odstartovala nosná raketa Saturn V s posádkou, která se o 4 dny později postarala o jeden z nejzásadnějších okamžiků v historii lidstva.

reklama

20. července totiž lunární modul Eagle dosedl na Měsíc, aby z něj Neil Armstrong mohl vyskočit a jako první člověk orazit podrážku své boty o jeho povrch. Šlo o moment, na který se nezapomíná. Nedávno legendární vesmírná mise Apollo 11 oslavila své 50leté výročí!


Nyní máte možnost si tento epický zážitek znovu připomenout, avšak trošku netradičně – pomocí čísel. S celou akcí se totiž pojily mnohdy velmi zajímavé údaje, které vás rozhodně překvapí.

reklama

650 000 000

Tolik lidí po celém světě prostřednictvím svých televizí sledovalo legendární „moonwalk“ Neila Armstronga. Šlo o prvních několik minut jeho procházky po měsíčním povrchu – dohromady tam spolu s kolegou Buzzem Aldrinem strávili 21 hodin a 36 minut, během kterých nasbírali okolo 22 kilogramů horniny.



1 525 000

Přibližný počet kilometrů, kolik posádka Apolla 11 během své mise na Měsíc a zpět (včetně menších záletů) urazila. Také mohli 38krát obletět Zemi a na vesmírném tachometru by se jim objevilo podobné skóre.


25 400 000 000

Doslova astronomická finanční suma v dolarech, která byla na celý vesmírný program Apollo 11 vynaložena. Od prvotních plánů, stavění modulu a podpůrných prostředků přes zevrubné chystání odpalovací rampy a koordinačního centra. A samozřejmě včetně platů zaměstnanců. Dnes by šlo o přibližně čtyřikrát více než tehdy, zhruba o 112 miliard dolarů.

reklama


400 000

Minimální počet pracovníků (fyziků, vědců, inženýrů, techniků a dalších), kteří na misi Apollo 11 pracovali. Zpravidla šlo o vysoce intenzivní pracovní vytížení v prostorách vesmírného střediska v Houstonu, přičemž se nesmí opomenout ani externí firmy a univerzity, které se na tomto úspěchu podílely. Těch bylo okolo dvaceti tisíc.


703 098

Tolik vteřin posádka Apolla 11 strávila ve vesmíru, respektive na cestě směrem k Měsíci, na Měsíci a trase zpět na Zemi. V přepočtu na dny jde o 8,1 dne, takže vlastně taková prodloužená týdenní dovča.


9

Tolik astronautů s vášní prozkoumávat krásy vesmíru před programem Apollo 11 tragicky zemřelo, a to včetně trojice Grimson–White–Chaffee, která uhynula v důsledku závady na kabeláži uvnitř kabiny mise Apollo 1.



73

Počet států, které prostřednictvím svých představitelů věnovaly vzkaz na památeční hliníkové minci, kterou astronauti nechali na povrchu měsíce. Československo se tehdy této symbolické akce neúčastnilo. Snad to vyjde během mise na Mars.

reklama


Apollo 11 na Žižkově

Moment, kdy Neil Armstrong jako první člověk okusil povrch Měsíce, je natolik zásadní, že si jej připomíná celý svět. O to víc, když je jeho 50leté výročí. Pozadu letos nezůstalo ani Česko, konkrétně pražský Žižkov, který se od 20. do 21. července proměnil v lokální Kennedyho vesmírné středisko.



V hlavní roli stála Žižkovská televizní věž, která se díky videomappingu proměnila na raketu Saturn V a přesně ve 22:17 virtuálně vynesla posádku Apolla 11 do vesmíru, kde započala jejich legendární pouť. Následně pak bylo zachyceno i samotné přistání na Měsíci včetně splashdownu do Pacifiku.

reklama

Blog: Stálá stanice na Měsíci zůstává snem


Napište váš názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Využíváme Akismet k redukci spamu. Zjistěte více.

Přidat na Seznam.cz
Nahoru