Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, jak pomocí hudby ovlivňovat emoce. Terapie hudbou by mohla pomoci lidem s posttraumatickou stresovou poruchou i lidem s problémy s pamětí. Na náš mozek a ukládání vzpomínek mají totiž velmi silný vliv právě emoce i zvuky, které jsme v prožité situaci slyšeli. Proto má mnoho z nás určitou skladbu spojenou s konkrétním zážitkem. Možná jsme ji v tu chvíli slyšeli, nebo v nás vyvolává pocity, které jsme v daný moment měli. Také máte určité vzpomínky či emoce spojené s nějakou konkrétní hudbou?
Ačkoli je pro nás fungování lidské paměti v mnohém stále záhadou, během let výzkumů se ukázalo, že právě emoční prožívání, jak zkoumali ve studii publikované v Nature Communications kalifornští vědci, se vzpomínkami a s pamětí velmi úzce souvisí.
Emoční rovina je v rámci zapamatování událostí důležitá, přestože čas ubíhá plynule, lidská paměť je složena z jednotlivých událostí, které nám poté utváří v hlavě obrázek o tom, co jsme prožili. A na rozdíl od času nefunguje zcela lineárně. Emoce slouží jako posilovač paměti, poskytují nám kontext a jsou klíčovým prvkem pro naši identitu a porozumění nám samotným. Silné emoce mohou vzpomínky zvýraznit a udělat je v naší paměti výraznějšími. I z toho důvodu můžeme mít problém je časově zařadit.
Které myšlenky uložit?
Jelikož se s časem informace hromadí, a ne všechny jsou pro fungování člověka relevantní, mozek s nimi musí nakládat. V tom nám pomáhají dva známé procesy. Ty vzpomínky rozšiřují a oddělují, jakmile se stávají minulostí, nebo vzpomínky spojují dohromady do jednotlivých epizod.
Do paměti se nám tak ukládají zpravidla ty silnější vzpomínky a události, které jsou do jisté míry úměrné emočnímu stavu mysli v dané chvíli. Můžeme si to představit jako takové highlights, a to ať už těch šťastně prožitých chvil, tak těch nešťastně prožitých. Tato integrace vzpomínek je prvoplánově zdravým mechanismem, ale v případě silných nezpracovaných zážitků může člověku způsobovat problémy.
Terapie hudbou
V tento moment nastupuje využití terapie pomocí hudby. Jak řekl autor studie Mason McClay: hudba, která vyvolává emoce, dokáže lidem pomoci oddělit jednotlivé vzpomínky a usnadňuje jim pamatovat si, co viděli a kdy to bylo. Zároveň se vědci domnívají, že budou schopni pomocí hudby, v případě traumatických vzpomínek, „nasadit“ pozitivní emoce a událost znovu do paměti začlenit.
V rámci výzkumu si vědci najali profesionální hudební producenty, kterým zadali vytvořit melodie, které budou vzbuzovat konkrétní emoce, tedy smutek, štěstí apod. Dobrovolníkům dali poslouchat různé emočně zabarvené hudební prvky a zároveň plnit úkoly na počítači. Jedním z výsledných zjištění bylo, že hudba dokáže snadno změnit, jak nakládáme s neutrálními prožitky tím, že je z nich schopna udělat něco zapamatovatelného.
Řešení pro lidi s posttraumatickou stresovou poruchou
Psychologové z Kalifornské univerzity věří, že by toto poznání mohlo být užitečné v terapiích pro lidi trpící posttraumatickou stresovou poruchou a depresí. Díky tomu, jakým způsobem jsou vzpomínky v paměti člověka integrovány, je možné jednotlivé vzpomínky zpřístupnit a napomoci tak jejich zdravému zpracování. Špatně uložené traumatické vzpomínky se totiž mohou neočekávaně vynořit a vyvolat dotyčnému nepříjemné pocity.
Předešlé hudební terapie se opírají většinově o příjemný prožitek a radost, kterou hudba v pacientovi vyvolává. Kdežto terapie, která by mohla pomocí hudby napomoci k řešení problémů s pamětí, by byla v tomto ohledu převratná.
Nejen samotná hudba, ale i zvuky okolí na naše emoce značně působí. Ať už jde o přestavbu u sousedů, nebo například hluk v městské hromadné dopravě. Pro mnoho lidí je právě dojíždění do práce veřejnou dopravou nevyhnutelnou součástí každodenní rutiny. V přeplněných prostředcích se hluk z hlášení zastávek pere s hlasitými konverzacemi spolucestujících a zvuky dopravního prostředku. Ale díky sluchátkům s funkcí potlačení okolního hluku může být cestování do práce či do školy tiché a klidné.
Napište váš názor