Kokain frčí v Holešovicích i na Žižkově. A nejen tam! Za posledních 10 let vzrostlo jeho užívání v celé metropoli. Obyvatelé si „drogu bohatých“ mohou dovolit… Naopak pervitin zbyl převážně těm chudším.
Koks podle adiktologa Michala Miovského byl v Praze vždy. Ne však v takovém množství jako dnes. To vyplynulo z testů odpadní vody Výzkumného ústavu vodohospodářského, i ze studie Evropského monitorovacího centra pro drogy z roku 2018, ve které se píše: „Kokain se rozšiřuje na nové trhy ve východní Evropě, kde se droga dříve užívala málo.“
Praha se tak blíží západním městům, kde se kokain drží mezi nejoblíbenějšími drogami. „V Česku stále převládá levnější pervitin, v hlavním městě se však už trend mění. Díky přírůstku bohatších přibylo uživatelů,“ vysvětlil Miovský.
Přesné množství drog a počet jejich uživatelů nelze jednoduše a přesně spočítat. Úřadům to nepřiznají. „Zde platí úměra: čím větší zahuštění obyvatel a větší sociální problémy spojené se stresem, tím víc narůstá problém s návykovými látkami. Praha je taková v uvozovkách drogová žumpa,“ dodal Miovský.
Pokud se zjistí v odpadní vodě větší výskyt některé drogy v konkrétní oblasti, musí se počítat i s chybami. „Výsledky může ovlivnit například umístění nemocnice, kde jsou pacienti užívající opiáty a podobně. Ti mají drogy legálně od lékaře,“ řekl Miovský. Oblastně to nemusí odpovídat také proto, že je rozdíl mezi místem užívání a místem vylučování.
Kde se v Praze užívají jaké drogy, zjišťovali vědci ze vzorků odpadních vod. Zkoumali jich více než 300 v pěti pražských stokách. Co se týče kokainu, ten nejhůře dopadl ve stoce B, na území Holešovic, Karlína a Žižkova. Tam připadlo denně na 1000 obyvatel 544 mg „koksu“. V přepočtu na jednoho obyvatele, včetně kojenců, vychází 0,554 mg denně, což jsou dvě dávky ročně.
Největší výskyt pervitinu byl odhalen ve stoce E, do které spadá Palmovka, Kobylisy nebo Troja. I tam podle výpočtů vycházejí dvě dávky ročně na jednu osobu, opět včetně dětí.
Extáze (párty droga) se ve stoce ACK vyskytovala především o víkendech. Pouze v jediný všední den byl zaznamenán nárůst užívání této drogy, a to 31. dubna, v den pálení čarodějnic.
Stoka F, kam spadá třeba Černý Most, velká část Prahy 9 nebo třeba sever osmé městské části, má hodnoty oproti tomu až šestkrát nižší. Zajímavé je, že centrální část metropole dopadla v tomto výzkumu relativně dobře.
Praha 1 a Praha 2, kde je přitom velké množství nočních podniků a barů, totiž spadají do stoky ACK a zahrnují v podstatě zbytek hlavního města včetně klidnějších okrajových čtvrtí.
„Lidé sice berou drogy v centru města, ale vylučují většinou až doma, tedy v jiných městských částech,“ tvrdí vědkyně z Výzkumného ústavu vodohospodářského Věra Očenášková.
K výsledkům vědců se vyjádřil také náměstek primátora a radní pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN): „Jak říkají experti na drogovou problematiku, nemá smysl cílit prevenci lokálně, je potřeba cílit zejména na mladší generaci, která je k tomu nejnáchylnější. Praha má dobrý systém prevence, máme vysokou informovanost a dostupný systém pomoci,“ uvedl.
Milovaná i nenáviděná Praha: Co je na ní dobrého a co ne?
Výsledky z odpadních vod mohou v lidech vyvolávat strach, že se voda dostatečně nevyčistí. Obavy jsou ale podle Jiřího Wannera, odborníka na čištění odpadních vod, zbytečné. „V čistírnách se většina látek biologickou cestou odstraní. Zbyde v ní pak už jen zanedbatelné množství, které se poté dostane do řek,“ vysvětlil Wanner s tím, že voda pro výrobu pitné vody se dále ještě čistí oxidací. Problém je podle něj spíš v tom, že látky (vedle drog i hormony) zůstávají v přírodním prostředí, kde to má dopad na živočichy. A pozor, i na ty, jejichž maso pak konzumujeme!
Ale v rámci evropských velkoměst Praha pořád zaostává. Londýn byl už několikátý rok po sobě vyhlášen jako „hlavní evropské město kokainu“, protože bylo na základě analýzy odpadních vod zjištěno užívání 909 mg kokainu na 1000 lidí denně! V roce 2014 to bylo 737 mg na 1000 lidí. Druhým městem v užívání kokainu je pak Amsterodam s „pouhými“ 642 mg na 1000 osob.
Kokain je vnímán jako nakopávací droga, díky které můžete v párty pokračovat ještě dlouho po tom, co vaše tělo začne usínat. Dovolí vám propít a protančit celou noc až do rána.
Vyrábí se z jihoamerické rostliny rudodřev koka. Kokain působí velmi rychle a jeho účinky na tělo zpravidla vyprchají do půl hodiny. Kokain se projevuje vzestupem krevního tlaku, zrychlením pulsu, rozšířením zorniček, nadměrným pocením, ale také euforií, pocitem vystřízlivění a zvýšenou fyzickou aktivitou.
5 příznaků, že trpíte úzkostnou poruchou. Každodenní popíjení může být jedním z nich
Závislost na kokainu je pak především psychickou záležitostí. Dlouhodobé užívání kokainu u uživatelů často vede k podezřívavému až paranoidnímu chování, dochází k otupování emocí, necitlivosti a lhostejnému postoji k okolí.
Co se týče fyzických dopadů, má kokain nejškodlivější účinky na srdce, mozek, játra, zuby a lidé po něm často začnou hubnout bez zjevných příčin.
Dlouhodobým užíváním kokainu se u uživatelů zhoršuje emocionální pohoda a duševní zdraví. Lidé se pod vlivem této drogy často chovají bezohledně, protože droga dodává uživatelům pocit, že nic není problém. A přesně takové chování pak stojí za rozpadem vztahů s okolím a blízkými. Lidé se v důsledku toho cítí osamělí a izolovaní od okolního světa. Pro znovunalezení štěstí se tak uživatelé začnou ke kokainu vracet stále více a častěji. Z víkendového užívání se tak u spousty uživatelů stává po několika měsících či letech každodenní záležitost.
Leave a reply