18. dubna 2005 přistálo na letišti v Čáslavi prvních šest jednomístných nadzvukových bojových letounů JAS-39C Gripen s výsostnými znaky České republiky. Ihned poté se na čáslavské základně rozběhl intenzivní letecký výcvik.
1. července 2005 v 06.00 hodin ráno byly Gripeny nasazeny do pohotovostního systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINADS, později NATINAMDS) a nahradily tak službu letounů MiG-21 MFN. Do konce srpna roku 2005 byly postupně dodány všechny stroje – 12 jednomístných a dva dvoumístné.
Primárním úkolem 211. taktické letky, která je letouny vyzbrojena, je ochrana vzdušného prostoru České republiky a vzdušného prostoru zemí Severoatlantické aliance.
Vedle toho letka zajišťuje také přeškolování dalších pilotů na letouny gripen a věnuje se i dalším činnostem, jako je například elektronický boj, ničení vzdušných cílů, vzdušné souboje za hranicí viditelnosti, útoky na pozemní cíle, doplňování paliva za letu (Air-to-Air Refuelling) a společný výcvik s ostatními jednotkami NATO.
Létající i pozemní technický personál slouží společně
Organizační struktura letky je založena na současném trendu, kdy létající i pozemní technický personál slouží společně v rámci jedné jednotky. Počet příslušníků letky tak dosahuje kolem 170, z nichž 140 připadá na pozemní technický personál, deset na příslušníky štábu a zhruba dvacet na stíhací piloty. Ti jsou zařazeni do celkem tří pilotních rojů. Většina pilotů má nalétáno více než 1000 hodin a někteří dokonce přes 2000 hodin. Na gripenech piloti nalétají v průměru kolem 120 hodin za rok.
Za 15 let provozu gripenů bylo ve Švédsku přeškoleno 35 pilotů a více než 110 techniků. Z tohoto počtu je zhruba 20 pilotů a 70 techniků operačně nasaditelných.
K zatím poslednímu přeškolení, nových čtyř pilotů a pěti techniků na letoun JAS-39 Gripen, došlo v první polovině tohoto roku. Přestože se může zdát, že práce leteckého technika je výsadou mužů, v řadách technické personálu 211. letky najdeme také ženy, které tuto práci zvládají stejně dobře jako jejich mužští kolegové.
30 000 hodin ve vzduchu na Den veteránů
Jak již bylo zmíněno, od roku 2005 jsou tyto letouny nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu zařazeny v systému NATINAMDS. Symbolicky na Den válečných veteránů – 11. listopadu 2020 – letouny 211. taktické letky čáslavské základny překonaly magickou hranici 30 000 letových hodin.
Výborná známka pro personál
S gripeny je od samého začátku jejich provozu v České republice spjatý podplukovník Michal Daněk. „Byl to významný kvalitativní a technologický krok pro letectvo, který nás posunul na úroveň aliančních partnerů. Dosažení 30 tisíc hodin se 14 letouny za 15 let je významný mezník, jenž nemá konkurenci mezi ostatními uživateli letounů gripen. Již toto samo o sobě je výborná známka spolehlivosti a zároveň svědčí o vysoké erudovanosti personálu, bez které bychom tohoto výsledku jistě nedosáhli,“ říká velitel 211. taktické letky a jeden z nejzkušenějších pilotů podplukovník Michal Daněk.
Za patnáct let soužití s touto sofistifikovanou vojenskou leteckou technologií udělal letecký pozemní personál 211. taktické letky obrovský a s ničím nesrovnatelný pokrok. Letouny JAS-39 C/D v letech 2004-2005 přinesly do prostředí letectva AČR zcela nové standardy a způsoby myšlení v přístupu k problematice údržby a provozu vojenské letecké techniky.
Vzájemná inspirace funguje
Český letecký pozemní personál vstupoval do projektu gripen se svojí lety prověřenou kvalitou a s velmi vysokými standardy a obecnými znalostmi. V mnohém naopak za těch spoustu let velice úzké spolupráce inspiroval švédské kolegy a i ostatní uživatele systému gripen v Evropě i mimo ní.
Velikým přínosem této mnohonárodní spolupráce byla mimo jiné implementace teorie „Human Factor“ do prostředí provozu letecké techniky, a s tím související obecné zvýšení bezpečnosti při práci na letecké technice a zvýšení bezpečnosti letů jako takové.
„Po deseti letech provozu jsme se v roce 2015 fakticky osamostatnili od švédského podpůrného systému a čáslavská letka gripenů se stala zcela autonomním subjektem tzv. gripen family a to co do plánování, údržby i samotného provozu „našich“ gripenů,“ objasňuje major Ďucha, zástupce velitele 211. taktické letky pro ILS.
Air Policing i pravidelná cvičení
České gripeny absolvovaly šest zahraničních operací Air Policing. Střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska v letech 2009, 2012 a 2019. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu. Piloti gripenů se s letouny účastní mnoha mezinárodních cvičení. K těm nejvýznamnějším patří NATO Tiger Meet, Lion Effort, Sky Avanger a další.
Flotila českých gripenů v průměru létá 2000 letových hodin ročně a toto tempo se daří trvale udržovat. Pro tak malou jednotku, čítající pouze 14 letounů, jde o velice kvalitní a s okolním světem srovnatelný parametr.
Za 15 let služby letounů u Vzdušných sil Armády České republiky gripeny prošly postupnou modernizací, která probíhá ve Švédsku. Týkala se především softwaru, instalace jednotek systému Link-16, systému utajené komunikace. Dále byl letoun vybaven průzkumným kontejnerem (Laser Designator Pod), kabina byla upravena k používání brýlí nočního vidění. To vše vedlo k nárůstu operačních schopností letounů JAS-39 C/D Gripen.
Leave a reply