25. června 1905 zvítězil Václav Vondřich na motocyklu Laurin & Klement v šampionátu mezinárodní federace FICM, předchůdkyně FIM. Těsně před nástupem automobilů Laurin & Klement tak vytvořil jeden z největších milníků mladoboleslavské značky na poli motorsportu.
Úspěšné angažmá automobilky Škoda v motoristickém sportu se datuje již od června 1901. Závodník Narcis Podsedníček, zkušený mechanik a vedoucí dílen továrny Laurin & Klement, byl tehdy nejrychlejším motocyklistou v cíli 1196 kilometrů dlouhého závodu z Paříže do Berlína. Motocyklům L&K se dařilo také v českých i zahraničních závodech do vrchu a na okruzích.
Kromě výkonu a rychlosti vynikaly i vysokou spolehlivostí: z 87 strojů startujících ve 34 závodech sezony 1903 dojely všechny až na jediný do cíle, navíc dobyly 32 vítězství.
Vrchol motocyklové éry značky Laurin & Klement je spojen s vítězstvím v neoficiálním mistrovství světa, pořádaném 25. června 1905 Mezinárodní federací klubů motocyklistů FICM (Fédération Internationale des Clubs Motocyclistes), předchůdkyní současné FIM (Fédération Internationale de Motocyclisme). Nejprestižnější závod sezony 1905 se konal u města Dourdanu, asi 50 km jihozápadně od centra Paříže. Silniční okruh o délce 54 kilometrů se jel pětkrát. Měl tři tzv. neutralizační úseky, kde musel jezdec motocykl vést, poté jej na pokyn pořadatelů opět roztlačit a rozjet se.
Ve startovním poli dourdanského závodu byly v roce 1905 zastoupeny země patřící k absolutní špičce motocyklové branže. Po vylučovacím závodě v Pacově se pro reprezentaci Rakousko-Uherska kvalifikoval tým: 1. František Toman (L&K), 2. Eduard Nikodém (Puch), 3. Václav Vondřich (L&K). Velkou Británii zastupovaly značky Ariel, Matchless a JAP, Francii stroje Griffon a Peugeot, Německo trojice motocyklů Progress. Regule FICM vyžadovaly domácí původ všech podstatných částí motocyklů, včetně pneumatik. Tehdejší pláště přitom mívaly krátkou životnost, jezdci byli nuceni provádět opravy defektů svépomocí.
Po zkušenostech z Dourdanu 1904, kdy organizátoři nezajistili regulérní podmínky závodu a trať byla poseta tisíci hřebíky, Václav Vondřich tentokrát odstartoval obtížen koženou brašnou se dvěma popruhy přes ramena. Obsahovala základní nářadí a náhradní díly a vysloužila Vondřichovi u diváků přezdívku „Cestující kovář“.
Přes zvýšenou hmotnost i těžiště začal český závodník brzy stahovat náskok vedoucího Demestera a po čtvrtém kole, tedy absolvování 216 km, byl již Vondřich s motocyklem Laurin & Klement v čele. V pátém kole Vondřich na dvouválci L&K CCR své vedení upevnil a v čase 3:05.15 vítězně projel cílem. Druhý Demester (3:13.17) byl diskvalifikován pro nepovolenou výměnu zadního kola. Z dvanácti startujících mimořádně náročný závod dokončili pouze tři.
Triumf v Dourdanu dále posílil prestiž mladoboleslavské značky Laurin & Klement. Výroba motocyklů sice ještě několik let pokračovala, ale hlavním výrobním sortimentem se brzy staly automobily. Byly výsledkem čtyřleté práce týmu vývojářů pod vedením Václava Laurina. První model Laurin & Klement Voiturette A se představil již 29. října 1905.
Václav Vondřich (1874 – 1943) pocházel z početné cyklistické rodiny z Libně, nyní součásti Prahy. Vůdčí list (řidičský průkaz) získal v roce 1902 a brzy začal úspěšně závodit s motocykly L&K. Na počest vítězství v Dourdanu 1905 složil populární kolínský kapelník František Kmoch kvapík „Na motoru“. Václav Vondřich, přezdívaný též „Král karburace“, působil od roku 1906 jako vedoucí pražské prodejny Laurin & Klement. Závodní činnost přerušenou kvůli tuberkulóze definitivně ukončil před první světovou válkou. Dirigentem neboli vedoucím prodejny Škoda zůstal do počátku 40. let.
Příběh „Cestujícího kováře“ Vondřicha a jeho kolegů z továrního týmu přiblížil pozdější film Alfréda Radoka „Dědeček automobil“ podle stejnojmenné knihy Adolfa Branalda (premiéra 29. března 1957).
Výběr a úpravy historických vozidel měl na starosti výtvarník a vášnivý motocyklista Kamil Lhoták. Za řidítka či volanty závodních strojů před kamerou usedli profesionální závodníci mladoboleslavské automobilky, Dourdan našli filmaři u Poděbrad. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu (1958) získal „Dědeček automobil“ Zlatou mušli, ocenění pro nejlepší snímek roku.
Leave a reply