Hlavní důvod, proč auto není jen výsadou těch nejbohatších, se jmenuje pásová výroba. Ta dramaticky zlevnila náklady na montáž aut. V Mladé Boleslavi s ní začali už před 90 lety. Podívejte se, jak výrobní proces vypadal tehdy a jak se od té doby změnil!
Zrod auta z jednotlivých dílů je fantastickou technickou podívanou, ve které má každý člověk i každý stroj své přesné místo. Auta se zpočátku montovala ručně v dílnách a byla velmi drahá. V prvních dekádách 20. století proto výrobci hledali cestu, jak automobily zlevnit a umožnit jejich nákup větší skupině zákazníků.
Dříve a nyní: Sklad karosářských dílů
Nejprve se někteří domnívali, že řešením je geniálně levná konstrukce. Pravda se ale skrývala v základní ekonomické poučce – levnější je to, co se vyrábí ve větším počtu kusů. Cestou tedy byla pásová výroba. V Mladé Boleslavi se s ní začalo už před 90 lety.
Dříve a nyní: Výroba motorů
Ve 20. letech minulého století se v českých zemích prodávalo ve srovnání s dneškem velmi málo aut.
Pro představu – třeba za první tři měsíce roku 1925, kdy se značka Laurin & Klement stala součástí holdingu Škoda Plzeň, se v Praze prodalo 17 vozů Laurin & Klement, 59 pragovek a 31 tatrovek, abychom zmínili jen ty nejprodávanější značky.
Na konci roku 1925 jezdilo na území dnešní České republiky podle jedné z výzkumných zpráv brněnské Masarykovy univerzity celkem 12 580 osobních automobilů. Dnes je to přes 5,6 milionu…
Dříve a nyní: Svatba, jak se nazývá spojení karoserie s podvozkem s agregátem
Udržet výrobu v tak malých objemech šlo jedině díky ochranářské politice státu, který omezoval dovoz zahraničních automobilů do Československa. Jeden ze zakladatelů automobilky Václav Klement však věděl, kudy vede cesta vzhůru. Pečlivě studoval zahraniční konkurenci, která už v té době začínala s pásovou výrobou. A na to byly potřeba investice. I to byl jeden z důvodů, proč se značka L&K spojila s koncernem Škoda.
Dříve a nyní: Kola dělají auto
Prvním krokem k sériové montáži byla výstavba nové čtyřpatrové karosárny v Mladé Boleslavi. Ta byla hotová v roce 1926. V suterénu byl sklad, v přízemí se vyráběly dřevěné části karoserie, v prvním patře byly čalounické a sedlářské dílny. Ve druhém se z dřevěných součástí sestavovaly karoserie, které se ve třetím patře oplechovaly a ve čtvrtém lakovaly.
Dříve a nyní: Finální montáž
To ale byla jen předzvěst pásové výroby. V dubnu 1928 byly položeny základy další budovy zvané mechanika. To už byla hala 200 metrů dlouhá a 130 metrů široká. Dokončena byla před koncem roku a do plného provozu byla spuštěna v roce 1929. Montovaly se v ní podvozky, vyráběly motory a převodovky.
Následně byly obě budovy propojeny – ze čtvrtého patra karosárny se hotové karoserie posouvaly pomocí mostu do budovy mechaniky, kde docházelo ke spojení s motory a podvozky.
Pásová výroba byla kompletní a Škodovka se tak zařadila mezi první automobilky na světě, které dokázaly takto precizně a přitom levně produkovat auta. Ostatní tuzemskou konkurenci díky tomu porazila na hlavu a absolutně ovládla trh. V roce 1930 měla linka kapacitu 25 vozů denně, ale po menších úpravách a zavedení třísměnného provozu brzy stoupla na 85 aut každý den. Základ dnešního úspěchu tak byl položen už před 90 lety.
Leave a reply