Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 9. března během slavnostního večera v pražském Rudolfinu kameraman Vladimír Smutný.
Významné ocenění uděluje prezídium České filmové a televizní akademie (ČFTA) osobnostem s mimořádnou zásluhou o rozvoj české kinematografie v nejrůznějších profesích. V letošním roce ocenění poputuje do rukou kameramana, který svůj nezaměnitelný rukopis vtiskl více než šesti desítkám filmů. Jeho jméno je spojováno zejména s režiséry Janem Svěrákem, Václavem Marhoulem, Karlem Kachyňou nebo Jiřím Vejdělkem. Spolupracoval mimo jiné na oscarovém snímku Kolja nebo na filmech Nabarvené ptáče, Zánik samoty Berhof či Smrt krásných srnců. Je držitelem osmi Českých lvů, ale i celé řady prestižních mezinárodních ocenění.
„Význam Vladimíra Smutného pro český film je nedocenitelný. Jeho vidění filmového obrazu je zcela originální, nezaměnitelné a obdivované i v zahraničí,“ dodává Ivo Mathé, prezident ČFTA.
Českým lvem za mimořádný přínos české kinematografii byli v posledních letech oceněni například režisér a scenárista Hynek Bočan, dramaturgyně Marcela Pittermannová, producent a kinař Jan Jíra, mistr zvuku Ivo Špalj, producent Jaromír Kallista, režisérka Věra Plívová-Šimková nebo střihač Alois Fišárek.
Vladimír Smutný se narodil v roce 1942 v Praze, promoval na FAMU a poté se stal pomocným kameramanem studia Barrandov. K dnešnímu dni má ve své filmografii na 61 celovečerních filmů. První film, na kterém pracoval jako hlavní kameraman, byl Poslední vlak režiséra Julia Matuly z roku 1982, následovaly filmy režiséra Jiřího Svobody Schůzka se stíny (1982), Zánik samoty Berhof (1983) nebo Skalpel, prosím. Z jeho spolupráce s Karlem Kachyňou vzešly filmy Dobré světlo (1985), Smrt krásných srnců (1986), Městem chodí Mikuláš (1992) či úspěšný televizní seriál Vlak dětství a naděje.
V devadesátých letech započala jeho úspěšná spolupráce s Janem Svěrákem oscarovým filmem Kolja (1996) a od té doby se stal jeho dvorním kameramanem. Jeho rukopis se otiskl ve filmech Tmavomodrý svět (2001), Vratné lahve (2007), Kuky se vrací (2010), Tři bratři (2014) a Po strništi bos (2017) a v zatím posledním filmu Betlémské světlo (2022).
Ke spolupráci si jej také opakovaně přizval Václav Marhoul, se kterým natočil filmy Mazaný Filip (2003), Tobruk (2008) a Nabarvené ptáče (2019), nebo Jiří Vejdělek s filmy Něžné vlny (2013), Tátova volha (2018), Poslední aristokratka (2019) a Aristokratka ve varu (2024). Jako kameraman se podílel i na úspěšném francouzském detektivním seriálu Maigret (1996–2004) s Brunem Cremerem v hlavní roli.
Vladimír Smutný je držitelem osmi Českých lvů za nejlepší kameru za filmy – Lea (1997), Tmavomodrý svět (2001), Mazaný Filip (2003), Král zlodějů (2004), Tobruk (2008), Poupata (2011), Po strništi bos (2017) a Nabarvené ptáče (2019). V roce 2019 obdržel na MFF Karlovy Vary Křišťálový globus za celoživotní přínos světové kinematografii. Za Nabarvené ptáče byl oceněn také na Mezinárodním festivalu Chicago i na Mezinárodní festivalu filmových kameramanů Camerimage.
Vladimír Smutný je také profesorem na pražské FAMU a je členem Evropské filmové akademie a Americké filmové akademie.
V pořadí 31. výroční ceny Český lev budou předány v sobotu 9. března v přímém přenosu České televize, který na ČT1 začne ve 20.10, a slavnostním večerem diváky a hosty provede Marek Eben. O hudební doprovod se postarají Jan P. Muchow se skupinou The Antagonists. Nejvíce šancí získat Českého lva mají s nejvyšším počtem nominací filmy Bratři, Úsvit, Bod obnovy, Přišla v noci, Němá tajemství a Tancuj Matyldo a televizní seriál Volha. O sošky Českého lva v závěrečném hlasování bojuje celkem 26 titulů v 19 statutárních kategoriích.
Leave a reply