Že tahle rakouská výzva nebude pro partičku Čechů vůbec zadarmo, to se dalo čekat. Ale výzvy jsou od toho, aby se přijímaly. Pomyslnou pásku s kapitánským „céčkem“ dostal na dres legendární freerider a adventure závislák Richard Gasperotti.
Na výzvu společně s ním kývl moderátor a biker Jakub „Buba“ Ouvín, povedená cyklo rodinka Lukáš a Radim Hurdovi společně s Jardou Jáchymem, znalcem rakouských poměrů, ale spíš než mountainbikerem milovníkem úzkých galusek. Partičku doplnil fotograf Míla Štáfek, snad aby týhle grupě všichni věřili, že to fakticky zvládla.
90 kilometrů napříč nejznámějšími rakouskými středisky Saalbach Hinterglem, Leogang a Fieberbrunn by neměl být díky moderním lanovkám problém zvládnout… říkali. Měli byste to zmáknout ale hlavně v limitu jednoho dne…říkali. Hodně štěstí…říkali.
Do oblasti přiletěla partička Gaspiho Sprinterem od Mercedesu po pěti hodinách cesty už v pátek. I přes komfort tohohle zmenšenýho autobusu si ale kluci skočili protáhnout ztuhlý kosti před večeří na příjemnej Knappen Trail. Stoupání k tomuto trailu začíná pár minut jízdy od hlavní bikeparkový lanovky. Samozřejmě nahoru za svý, protože začátek týhle tratičky je sotva v třetině výšky tamních hor.
Salzburgerhof Leogang hotel přivítal kluky nejen absolutně skvostnými designovými pokoji, ale gastronomií, kterou byste možná mezi těma všema knedlema a kaiserschmarrn, ruku na srdce, nehledali. To ale nebyla jediná laskomina, kterou před velkym „bikovym koncertem“ hotel nabídl, ale o tom až další den.
Sobota – výzva! Před snídaní měli jezdci poslední možnost uchlácholit svaly před heroickým výkonem v Alpách. Hotelový tzv. infinity bazén dal možná na chvíli mozkům dojem, že následující hodiny v sedle budou pohodička. Ale se skutečností se skupina seznámila hned po snídani. Meeting se sympatickou mladičkou průvodkyní Katty se pánům samozřejmě zamlouval.
To, co si pro ně Katty připravila ale už o něco míň. Možná už fakt, že Katty měla do bikeparků připraveného fulla s dvoukorunkou, mohl klukům něco napovědět.
První kroky celé party v rámci „The Epic Bikepark Leogang“ vedly do skills centra. Je potřeba chápat, že všem, kteří bikeparky provozují a starají se o ně, jde především o bezpečí a pocit z jízdy. Parta neodmlouvala, i když cítila jistou časovou tíseň. Znáte to, vy už byste na těláku nejradši točili salta mortale, ale učitelka vás drtí na koze. Naše průvodkyně Katty je stejná, ale dobře ví, co dělá. Když se sama přesvědčila o tom, že tenhle český gang už pár kopců sjel, začalo to pravý dobrodružství po vršcích notoricky známých hor.
Takže bum ho nahoru L1+L2 Asitzbahn lanovkou rovnou od hotelu. Na první vážný rozjetí se dají využít spojovací traily Asitz Trail a navazující Wurzel-trail. Pro plán cesty, který si zvolila parta, tzn. že z Leogangu se podívají via. bikeparky nejdříve do Hinterglemm, je to vlastně jediná varianta v rámci této výzvy. Po Wurzel-trail navazuje delší panorama trail, a potom hned příjemný Monti trail. Parta se rázem ocitá na pomyslném dnu sousedního údolí. Zde se může člověk rozhodnout, kterou stranu vršků chce brázdit. Pro naši šestici nicméně v rámci výzvy nebylo moc na výběr. Takže hurá za dalšími checkpointy nejdříve lanovkami A1 + A2 Schattberg X-press a potom A6 Schattberg. Tady si můžete odfajfkovat další z povinných „zastávek“ a rozhodnout se, jestli to zkrosíte dolů černým trailem X-line a nebo červenou variantou, která se jmenuje Hacklberg-trail. Resp. můžete se rozhodnout, kterou si splníte dřív, protože oba traily jsou v itineráři cesty, hehe.
Na téhle straně kopce ještě chvíli zůstaneme. Abyste si mohli říct, že jste tady nevynechali ani píď ježdění v rámci výzvy, je potřeba naskočit ještě na poslední lano, tj. B1 12er a nechat se hodit na začátek červené Z-line. Doporučujeme si tenhle trail užít, protože se na něj v rámci dne už zkrátka z časových důvodů nevrátíte.
Čas letí, ale kilometry trailování před partičkou ubývají pomaleji. Poslední část naší mozaiky v rámci tohoto údolí tvoří Blue line trail. Na ten se člověk dostane D1 Reiterkogelbahn lanovkou. V tuto chvíli se můžete plácat po zádech, protože jste zvládli kompletní část výzvy v areálech Saalbach Hinterglemm. Takže zchlaďte brzdy, vytřepejte pazoury a šup na H1 + H2 Kohlmaisbahn lanovky, která vás vezme zpátky k už dobře známýmu Panorama trail, což je vaše vstupenka na cestu do dalších ještě neprobádaných míst.
Z Panorama trailu si trošku odpočinete, použijete totiž spojovací cestu do Fieberbrunnu. Koukejte po Spielbergweg a potom směr Fieberbrunn, který vás už v tuhle chvíli asi mile překvapí. Schweinestberg-trail je v týhle fázi dne i pro naší partičku za odměnu. Grupa měla štěstí, že vlítla do relativně nově šejplého trailu, jelikož první verzi Rakušanům bohužel doslova odplavily obrovské deště. Co kluky ne úplně mile překvapilo, byla zdejší lanovka F1 Streuböden.
Našinec asi není úplně zvyklý na intervalové jízdy, čekání a případně mačkání se v pěti lidech v relativně malém prostoru. Ale jo, za ty výhledy a pohodový flow trail ve Fieberbrunnu to nakonec stojí.
Před transferem do sousedního údolí kluky opustila průvodkyně Katty, který sem a tam pánové jejího sjezďáka zkrátka záviděli, ale ve Fieberu jim došlo, že nebylo co, protože je čekal několikakilometrový návrat po cyklostezce zpátky k jejich startovní lanovce v Leogangu. Katty moc dobře věděla, proč zůstala na kopci, haha.
Takže šlapací návrat do Leogangu aaaaa, hotovo! No to ani náhodou, zaznělo v partičce od Gaspiho. „Zapomněli jste hošani, že L3 a L4 Steinbergbahn nikdo z nás neviděl ani z vlaku, natož, aby s nima jel. Tak zpátky ke strojům, Steinberg line by Fox bude za odměnu a třeba se stihnou ještě hotelový lázně.“
Ne, že by toho kluci měli za ten den málo, ale jak se nastavil trend na začátku dne, tak se držel až do konce. Zkrátka otestovali v každém parku i skills zóny, a s klidným svědomím tím pádem můžou prohlásit, že je tahle oblast ideální jak pro začínající dítě, tak i namotivovaného dospěláka, který zatím nakoukává MTB videa pouze na Youtube. Rakušáci tady zkrátka naučí bikovat každýho!
Sečteno podtrženo Gaspim: „Absolutně jsem nevěděl, co od týhle výzvy čekat. Místní střediska samozřejmě znám roky, ale nejezdil jsem po všech trailech, takže jsem si chvíli říkal, jestli jsem malýmu Bubovi nebo Jardovi nevymyslel tak trošku jejich soukromý peklo.“
„Byl jsem ale mile překvapenej, že až na všudypřítomný rolety bylo všechno fakticky all inclusive. Ze začátku člověku trošku trvá, než mu v makovici sedne, kudy a kam má jet, ale když si to dáte dokupy u večeře den předem, potom už vás čeká jen kochačka a užívačka pravýho alpskýho ježdění. Myslím, že pro středně pokročilý mountainbikery to je prostě chrochtání a jsem rád, že celá moje crew si nakonec mohla vyzvednout zasloužený bidony, coby důkaz toho, že jsme výzvu společně dali, ty voleeee! SO SICK!“ dodává Gaspi.
Na video z celé akce se můžete podívat zde:
Leave a reply