Móda je po ropě druhý nejvíce znečišťující průmysl na světě. Rychle se měnící trendy dávají každoročně našim potřebám moderního života pořádně zabrat a ještě mají navrch. Tuny průmyslově vyrobeného oblečení z běžících pásů pak doslova končí na skládkách, a nakolik je to udržitelné? Mnozí začali volat po přírodních materiálech, ale pořád to nestačí.
Z celkové výroby na první příčce už několik desetiletí převažují syntetická vlákna, která tvoří neuvěřitelných 80 procent celosvětové produkce. Naštěstí však existují prosperující komunity módních návrhářů a vědců, kteří se zavázali k vedení tohoto odvětví ekologičtějším směrem. A dělají to odvážně, třeba s bakteriemi, uhlíkem anebo získanými fyziologickými vlastnostmi textilií napodobují přírodu. V posledních letech vzniklo v laboratořích několik inteligentních materiálů, které by se mohly stát naší druhou kůží nového věku.
Smart textilie – co všechno už dnes umí
Textilií označovaných jako smart dnes existuje už celá škála. Některé oděvy dnes můžou měřit a regulovat vlhkost, teplotu, intenzitu UV záření, zaznamenávat anebo vylučovat přítomnost chemikálií. Materiál může být antistatický, zcela nepromokavý, nehořlavý nebo zcela pohlcující světlo. Přidáme-li do látky částice stříbra, získáme antibakteriální tkaninu, která navíc udržuje tělesné teplo a v zimních měsících si takové rukavice ani nemusíte sundat, abyste napsali textovku. Stříbro je totiž nejvíce vodivý prvek z celé periodické tabulky. A navíc, rukavice jsou dnes už běžně k dostání.
Bakterie jako nová kůže
Pavoučí vlákno je nejsilnější a nejpružnější na světě. To ho předurčuje k výrobě sportovního oblečení do extrémních podmínek, ale i pro běžné nošení. Problém je ale v tom, že pavouci se nedají domestikovat a je velmi obtížné bez násilí získat větší množství vláken. V chovu mají také v oblibě kanibalské choutky.
Společnost Spider proto izolovala gen pro protein fibroin, který je klíčovou součástí pavoučího vlákna a vložili jej do bakterií.
Geneticky upravené bakterie velice snadno vyráběly velké množství materiálu, ze kterého je možné spřádat umělé pavoučí vlákno se stejnými vlastnostmi. Pavoučí hedvábí v dohledné době najde využití k výrobě neprůstřelných vest, přízí k šití a hojení ran a popálenin na kůži, a později se z něj snad začne vyrábět i oděv na běžné nošení.
Jedním ze slibných materiálů je tkanina Morphotex od japonské firmy Teijin Fibers Limited, která dostala své jméno podle tropického motýla. Zářivá indigová barva na jeho křídlech je výsledkem odrazu světla od rafinovaně poskládaných vrstev bílkovin. Na stejném principu je založená i samotná tkanina, díky které nepotřebujete ani špetku barviva, čímž zmenšuje znečištění. Lesklé měňavkové barvy jsou tedy pouze hrou světel. „Občas je zkrátka dobré podívat se, jak funguje příroda,“ konstatuje bioložka Janine Benyus, autorka knihy Biomimicry, kde jsou příklady podobných přírodních technologií popsány.
Žraločí kůže
Materiál Sharklet je pro změnu inspirován žraločí kůží, jejíž drsná struktura složená z maličkých šupinek snižuje tření ve vodě a umožňuje tak žralokovi docela zadarmo rychlý pohyb. Šupinky také znemožňují zachytávání řas, parazitů a bakterií. Firma Speedo vyvinula dvě speciální série plavek Fastskin Swimswear a LZR Racer. Na olympiádě v Pekingu už mělo žraločí kůži devadesát procent závodníků. Poté Mezinárodní plavecká federace tento typ plavek na závodech zakázala. Hrát si na žraloka prý není v souladu s fair play.
Barva oblečení podle nálady prostředí
Chceme-li skutečně vytvořit aktivní smart textilie, které reagují například na UV nebo infračervené záření, na vlhkost či kyselost, zeptejte se na to tajemství týmu Michala Vika z Technické univerzity v Liberci, kde vyvinuli materiál, který mění barvu v závislosti na barvě a světle. Pigmenty mění absorpcí UV záření nebo tepla svoji chemickou strukturu, což se navenek projeví změnou barvy.
V praxi to znamená, že by oděv mohl svého majitele barvy upozornit na to, že je vystaven příliš velkému UV záření a pomáhat předejít rakovině kůže.
Pokud vám tedy na koupališti zčernají plavky, máte jasno, že je čas se odebrat do stínu. I citlivost na teplotu je výhoda. Změnily dupačky vašeho batolete barvu ze žluté na červenou? Zapněte v autě klimatizaci, ať se vám dítě nepřehřeje. Kromě praktického využití je vlastně také cool, že celý den nechodíte ve stejném oblečení, no ne?
Nejčernější černá
Částice uhlíku si v oblasti textilií našly i další báječné místo na předních příčkách průlomových nanotechnologií. Vědci nedávno vyvinuli nejčernější čerň na světě, která dokonale ošálí váš zrak! Jmenuje se Vantablack, někteří ji považují na tomto světě za černou díru a podle vědců je schopná v námi viditelném spektru pohltit až 99, 965 procenta světla. Lidské oko při tak nízké hladině odráženého světla není schopno vnímat kontury a strukturu materiálu.
Není se čemu divit, materiál o pouhém centimetru čtverečním je složen z miliardy vertikálních uhlíkových trubic o délce do 20 mikrometrů, což je deset tisíckrát tenčí než lidský vlas. Nový super černý materiál se pěstuje na hliníkových fóliích a jako nejperspektivnější se zatím jeví v astronomii, i když od jejího počátku si na ni brousí zuby především armády.
Prognostici předpokládají, že Vantablack zahýbe módním průmyslem už v roce 2020, kdy ho možná můžeme očekávat na přehlídkových molech.
A již teď se může dostat na vaše zápěstí; švýcarská Manufacture Contemporaine du Temps (MTC) debutuje na trhu s luxusními pánskými hodinkami, které obsahují nejčernější čerň přímo v ciferníku, ve kterém ručičky ciferníku plavou uprostřed nicoty. „Jsou hluboké, je těžké to popsat…jsou bezedné,“ komentuje Pierre Jaques, generální ředitel společnosti MTC. Takový skvost vytvořil v limitované edici deseti kusů, z nichž jeden stojí bezmála 95 000 dolarů, což je v přepočtu přibližně dva a čtvrt milionu korun.
A nyní se na chvilku zastavte a zkuste si představit kombinaci těchto materiálů. Představte si šaty, které se nešpiní, jsou prodyšné, nepromokavé a antibakteriální. Vlákna tkaniny se dokáží smršťovat či rozpínat podle toho, jestli je venku mráz nebo vedro, a přitom bude povrch vaší pokožky stále na stejné úrovni. Oděv vás může chránit před elektrosmogem, chemikáliemi, radiací, ale třeba i před dehydratací. Může sledovat vaše tělesné funkce a podle potřeby uvolňovat antibiotika nebo jiné léky.
NASA a armády vyspělých států už jistě tyto obleky testují a je jen otázkou času, kdy se dostanou do povědomí ochránců civilistů. Superšaty budou pomáhat chránit veřejnost a časem se infiltrují do módy.
První prototypy si pořídí sportovci, geekové a sběratelé, a nakonec přilnou k běžné společnosti jako nová kůže, která zcela nahradí dnešní dostupné „hloupé“ oblečení, a my v nich začneme trvale žít.
Tento snový nadpozemský svrchní oděv je produkcí z kolekce Air zrodivší se ve studiu The Unseen londýnské návrhářky Lauren Bowker. Je vytvořen z inovativní textilie, která dokáže regulovat barvu pod vlivem sedmi podmětů. Teplo. UV záření. Vlhkost. Chemikálie. Tření. Tlak. Zvuk. Znečištěný vzduch například změní barvu ze žluté na černou, a tak se v barvě oděvu odráží i stav životního prostředí.
Leave a reply