Drony slouží nejen pro zábavu, ale také hlídají objekty, kontrolují stav elektrického vedení nebo se s nimi experimentuje jako s prostředkem dodávání balíčků z e-shopů. V profesionální verzi bezpilotní prostředky vybavují armádu, policii i Integrovaný záchranný systém. Od 1. ledna 2021 pak i pro jejich běžný provoz platí nová pravidla, a to pro běžné uživatele i profesionály.
Novinky roku 2021 – registrace a testy pilotů
Od 1. ledna 2021 vstoupila v platnost pro provozovatele povinná registrace dronů, které mají kameru a těch, které jsou těžší než 250 gramů. Což jsou téměř všechny. Dalším novým pravidlem je povinná registrace pilotů takových bezpilotních prostředků a úspěšné složení online testu na webu Úřadu pro civilní letectví.
„Dron, který podléhá registraci, tak musí být opatřen identifikačním číslem, tedy jakousi obdobu SPZ a jeho pilot pak musí prokázat základní vědomosti a úspěšně složit test. Registrace i test jsou přitom zdarma na online portále Úřadu pro civilní letectví,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro.
Drony bez registrace
S drony do 250 gramů lze sice létat nad lidmi, neplatí to ale pro davy lidí. Drony také musí létat vždy na dohled pilota a maximálně do výšky 120 metrů nad zemí. V platnosti také zůstávají bezletové zóny stanovené jednotlivými členskými státy.
Aktuálním faktem jsou stále ještě nejednotná pravidla pro létání s drony v různých zemích, a to je také jeden z důvodů, proč se evropská legislativa chystá tuto problematiku nově a jednotně upravovat. Nový systém je zaváděn zejména kvůli zvýšení bezpečnosti a celkového zpřehlednění provozu těchto bezpilotních prostředků.
Není dron jako dron
Létání ve veřejném zájmu – tedy při použití složkami armády, policie či záchranářů – získává pro provoz profesionálního bezpilotního prostředku výjimku. A to právě z důvodu veřejného zájmu, mnohem profesionálnější konstrukce a v neposlední řadě řízení školeným pilotem.
„Příkladem profesionálního zařízení je například AtlasPro, bezpilotní prostředek prověřený ve velmi náročných klimatických a povětrnostních podmínkách, čímž se od konkurenčních prostředků – mnohdy opravdu jen hraček – velmi výrazně liší. Běžný dron totiž není schopen létat za deště a sněhu, často ani za mírného větru,“ uvádí Andrej Hronec.
„Stejně jako u jakékoli jiné techniky platí také u dronů nutnost rozlišovat mezi výrobky a využitím pro zábavu a ke komerčním účelům nebo často pro rychlé nasazení profesionálního zařízení či celého systému při akci Integrovaného záchranného systému. Poměr cena – kvalita – výkon je pak nesrovnatelný,“ dodává na závěr Hronec.
Leave a reply