Nic naplat, i v současné době moderních technologií zůstává základní a nejdůležitější složkou každé armády pěchota. A pro každého jejího příslušníka představuje již několik set let hlavní součást výzbroje puška. Její evoluce sahá od archaických předovek na jednu ránu přes opakovačky s dalekým dostřelem až k moderním zbraním využívajících munici malé ráže, na nichž jsou aplikovány všechny poznatky z bojiště. V následujícím několikadílném příspěvku se podíváme na nejznámější či nejzajímavější zástupce současných útočných pušek. Nutno ovšem dodat, že do této kategorie stále přibývají další a další typy z různých států.
CZ 805 (Česká republika)
Stranou vývoje útočných pušek nezůstala ani naše republika. Nová zbraň se stala vítězem soutěže vypsané českou armádou za účelem získání nástupce letité a morálně zastaralé zbraně Sa vzor 58. Jak je v našich luzích a hájích obvyklé, neobešlo se výběrové řízení bez problémů – spekulovalo se o jeho objektivitě a objevovaly se zprávy, že pro všechny účastníky neplatily stejné podmínky. Pravdu se, jako při všech vojenských zakázkách, zřejmě nikdy nedozvíme, takže buďme alespoň rádi, že nám do armády zavedou tuzemský produkt. Nová zbraň by měla splňovat všechny požadavky kladené na moderní útočnou pušku; k její výbavě patří také montážní lišty pro uchycení různého příslušenství. CZ 805 používá munici 5,56×45 mm, disponuje sklopnou pažbou a podle aktuálních trendů se vyrábí s různě dlouhými hlavněmi, v závislosti na určení.
Beretta ARX-160 (Itálie)
Součástí italského projektu „Vojáka budoucnosti“ je i tato útočná puška, vyvinutá za úzké spolupráce proslulé společnosti Beretta a italské armády. Ke kompletu kromě vlastní zbraně patří také podvěsný granátomet, optický zaměřovač, balistický počítač a další komponenty. Puška používá náboje 5,56×45 mm a zásobníky STANAG. Pažba sklopná do boku, samozřejmostí jsou montážní lišty.
Okénko pro vyhazování prázdných nábojnic se nachází na obou stranách těla zbraně, díky čemuž lze směr nábojnic bez problémů upravit. Díky tomu ji může stejně dobře ovládat levák i pravák.
Pro pušku existují dvě různě dlouhé hlavně, přičemž jejich výměna trvá údajně pouze několik vteřin. Zbraň se dostala do výzbroje italské armády, kde postupně nahrazuje starší model AR-70/90, rovněž od firmy Beretta. ARX-160 se také dostalo zájmu ze strany Albánie, která pro své jednotky zakoupila určitý počet těchto pušek.
Tavor TAR-21 (Izrael)
Výrobek společnosti IMI, zavedený roku 2004 do výzbroje izraelské armády a od té doby nasazený v množství střetů v oblasti Středního východu. Puška ráže 5,56×45 mm má bul-pup uspořádání a je vyráběna v několika variantách, které se liší převážně délkou hlavně. Stejně jako jiné zbraně této kategorie ji lze vybavit granátometem a pestrou škálou zaměřovačů a dalšího příslušenství.
Pro civilní trh, především ve Spojených státech, vznikla exportní varianta, střílející pouze jednotlivými ranami.
Kromě toho byl TAR-21 exportován do celé řady zemí jako vojenská zbraň. O jeho kvalitách svědčí také fakt, že Indie zahájila vlastní produkci pod označením Zittara. Mezi další uživatele patří Thajsko, Kolumbie nebo Gruzie. Úspěch zbraně bezesporu podpořila již výše zmíněná skutečnost, že jde o pušku již dostatečně prověřenou v bojových podmínkách.
Zastava M21 (Srbsko)
Vedle doposud popsaných pušek působí nejnovější výrobek srbské společnosti Zastava poměrně skromným dojmem. Výrobce má letité zkušenosti (a nemalé finanční úspěchy) se zbraněmi systému Kalašnikov, což se ostatně na vzhledu zbraně velmi nápadně projevuje. Výsledek? Jednoduchá a spolehlivá zbraň, jejíž ovládání nečiní problém ani negramotnému idiotovi. Puška používá náboj 5,56×45 mm a má tři základní verze. Všechny verze lze vybavit montážními lištami; pažba je vždy sklopná. Srbská armáda a policie tuto zbraň zavedly v roce 2004 a záhy projevili zájem další zákazníci – Makedonie, Arménie a také Irák. Na území posledně jmenovaného státu se navíc objevily další kusy v rukou amerických a britských zaměstnanců bezpečnostních firem (PMC).
Leave a reply