Vztahy se ženami jsou složité. Moc mluví, ještě více přemýšlí a jejich nároky na partnera bývají pro mnohé muže nepochopitelné. A přesto tvrdí, že přeci nechce toho „zas tak moc“, jen aby „chápal určité věci a podle nich se také tak i choval“. Trvá-li ženino vysvětlování a argumentování „určitých věcí“ déle než pět vět, muž má skutečně obtíže jim správně a jasně porozumět.
Nastane-li však chvíle, kdy už žena mluvit nechce a nejradši by vás ani neviděla, ocitáte se ve svízelné situaci, která vyžaduje určitou obratnost v komunikaci, chcete-li co nejdříve vyřešit konflikt. A nejedná se vždy o ústupky a obětování svojí hrdosti pro toho druhého, konflikt je vždy způsoben oběma stranami a prvním krokem k pochopení jejího nevrlého, nedostupného a uraženého chování je nejprve zjistit, co se vlastně stalo.
Co se stalo?
Přímočará otázka, na kterou se dá odpovědět očima ženy jen dvěma způsoby. Žena buď vyplivne spršku jedovatých slov a bouchne jako šampus anebo začne vyprávět dlouhý příběh od samého počátku, který sice rozuzlí nevraživost, ale vy stejně při tolika detailech nebudete jasně vědět, co přesně ji způsobilo. Abyste se vyhnuli oběma možnostem, které stejně nikam moc nevedou, zeptejte se radši na to, co přesně jste udělal, že je na vás naštvaná.
Je důvod opodstatněný?
Znáte-li už důvod, proč s vámi nemluví, nastala přesně ta chvíle, kdy máte analyzovat vaše další chování. Ať je důvodem sebemenší prkotina, je dobré mít stále na paměti, že vaše přítelkyně/žena je pořád jen bytost, která vnímá svět a hlavně vás úplně jinak než vy. Chcete-li se s ní přít a navzájem si dokazovat pravdu, vždycky zůstanete na konci oba dva poražení. Pravda totiž v zásadě neexistuje – existuje jen odlišná perspektiva problému, která mezi vámi vyvolala konflikt.
Mír
Ať už cítíte vinu nebo si ji nechcete připustit, pamatujte na další důležitou věc; usmíření se neznamená přizpůsobit se druhému a omluvit se za každou cenu jen proto, abyste zametl její vztek pod koberec pod nánosem neupřímně vyřčených slov. Představte si to jako rvačku se svým kamarádem z dětství; dali jste si po tlamě, shodili jste jeden druhého na zem a škrtili se navzájem tak dlouho, dokud to jeden z vás nevzdal a nevykřikl „tak dobrý, to stačí, teď už dáme mír?“ A o slovu promiň v první chvíli nepadlo ani slovo. Proto k tomu přistupujte stejně – jděte si zezačátku hlavně pro mír.
Jak na to?
Přijďte za ní. Neprovokujte ji, neulehčujte situaci vtipnými poznámkami, které ji leckdy naštvou ještě víc. Žena pravděpodobně na truc začala uklízet nebo se věnovat jiné práci, při které se ve své hlavě pořád s vámi hádá a vymýšlí další a další argumenty, kterými by vás mohla zasypat, kdybyste šlápl vedle. Počkejte na chvíli, až se trochu uklidní a tiše ji vezměte za ruku nebo ji obejměte kolem pasu a zopakujte svými slovy důvod, proč je na vás naštvaná.
Dejte jí najevo, že ten důvod znáte a pochopil jste ho. Jakmile s vaším jednoduchým konstatováním souhlasí, máte jasně vyložené karty, kam však už nepatří žádné „ale“, které obvykle pokládáte za eso v rukávu. Teď už totiž nehrajete citový ping pong.
Jsi naštvaná, protože jsem udělal tohle. Já to vím.
Pokud jste se trefil v konstatování problému, v tuhle chvíli žena vyčkává na váš další krok. Abyste se vyhnul dalšímu možnému kritickému bodu, kdy byste mohl říci něco špatně, navrhněte jí nějakou jednoduchou společnou aktivitu. Třeba že spolu pověsíte prádlo, povlečete nové povlečení, umyjete společně nádobí nebo si uvaříte večeři, popřípadě se podíváte na kurýrní služby a společně se rozhodnete, co si dáte k jídlu. Měla by to být neutrální aktivita, která vyžaduje spolupráci a může to být úplně cokoli, co nabízí vaše momentální prostředí.
Během spolupráce se oba uklidníte a budete svoji pozornost směřovat jinam. V průběhu vaší společné aktivity klidným a vřelým hlasem oznamte, že se už nechcete hádat, že rozumíte jejím pocitům a navrhněte, že pokud i přesto její rozhořčení bude nadále trvat, můžete si o tom znovu později a v klidu promluvit, až dokončíte společnou aktivitu.
Dáte tak ženě prostor pro to, aby díky vašemu vstřícnému přístupu změnila směr svých myšlenek. Je-li její rozhořčení opravdu hodně vážné a má-li skutečně závažný důvod, v klidu se pak společně posaďte a zeptejte se na to, co můžete udělat, aby se věci mezi vámi napravily. V tu chvíli přijde na řadu případná omluva či jiné smířlivé konání.
A ještě jedna rada na závěr: Nikdy nechoďte spát rozhádaní a nenechte konflikt promítnout do dalšího dne.
Leave a reply