Muži jsou ve vztazích oproti ženám ti „duchem praktičtější“. Jejich mysl a chápání světa by se daly velice snadno vykreslit jako plný regál spořádaně seřazených krabic, z nichž je každá určená přímo pro danou konkrétní prioritu, činnost, věc a jednoduše pojmenovanou emoci.
Představme si, že každá krabice je pečlivě nadepsaná štítkem, a v žádné krabici se nenachází nic, co by do ní nepatřilo anebo popřípadě mohlo patřit do vícero krabic. Tyto krabice jsou hierarchicky seřazené odzdola od těch nejmenších až po tu největší, ve které se zpravidla nachází jejich ego a ješitnost, a tato krabice je dokonce pro jistotu přelepená na dvakrát, ideálně opatřená zámkem a varovnou nálepkou „Pozor, křehké!“. Muž si krabice během života sbírá postupně a ukládá do nich jen praktické věci, které vytahuje podle situace a potřeby.
V praxi se dá s jistotou předpokládat, že regál mužské mysli je vybaven striktně oddělenými krabicemi pro kariéru, auto, peníze, dům, přátele, přítelkyni (a její matku, ale ta se spíš podobá krabičce od sirek nedbale povalující se vedle regálu) a tak dále.
V situaci, že muž má potíže s autem, vytáhne z regálu patřičnou krabici, nahlédne do ní, auto opraví či si opatří nové a krabici odloží zpátky. Stejně tak odděluje všechny ostatní krabice, nikdy jich nevytahuje několik najednou.
Muži rádi o ženách tvrdí, že jsou složité, nevědí, co chtějí, a že je velmi obtížné jim porozumět. Pro tento silně ukotvený postoj mají také oddělenou krabici, a to takovou se štítkem „Empatie a mezilidské vztahy“, jíž si lze představit jako mírně nebo silně pomačkanou (podle konkrétního charakteru a životní zkušenosti muže). Je to z toho důvodu, že muži obvykle bývají na rozdíl od žen ti méně empatičtí a mívají pocit, že obsah této krabice nevyžaduje zvláštní péči, vždyť o co jde, obsah v ní drží tak, jak má…
Abych nepsala o mužích jen jako o bezduchých skladnících, připodobním vaší představě i mysl ženy. Ta žádné krabice nemá. Ani nemůže mít. Její mozek se dá totiž zpodobnit jako šatník narvaný do ledničky. Zní to absurdně, nereálně a může to ospravedlňovat mužskou nechápavost vůči ženám, ale má to svůj smysl.
Každá průměrná žena má třikrát více oblečení než běžný muž a stále přitom periodicky tvrdí, že nemá nic na sebe.
Každý kousek oblečení přitom stejně jako krabice v mužské mysli odděleně zpodobňuje její priority, činnosti, věci a rozmanité emoce. A ty jsou v nepřeberných vzorech, střizích a barvách, jež velice často běžný muž ani nedokáže trefně pojmenovat.
Žena kousky oblečení podle momentálního rozpoložení skládá do outfitů, různě je kombinuje, některé nosí častěji než ostatní a některé kousky si pořizuje jen proto, aby je měla, aniž by je unosila, a některé obnošené věci dokonce leží na dně a žena nemá srdce na to je vyhodit, doufajíc přitom, že jednoho dne k nim najde tu správnou příležitost anebo kousek, který je oživí a dodá jim nový šmrnc. Auto, rodinu, přítele, kariéru, domácnost a kamarády tak míchá dohromady. Některé kousky oblečení mimo jiné ztělesňují také důvody a rozhodnutí, které zase ladí k jiným kouskům, a proto se velice často vyskytuje jev, kdy si žena nějaké šaty obléká jen k jedním konkrétním botám.
Podobu ženské mysli jako šatníku v ledničce jen vtipně a s nadsázkou znázorňuje její provoz. Ženská mysl totiž funguje na stejném principu – lednice chladí a bzučí jen chvíli, ale konstantně zůstává studená a jejím úkolem je udržet veškerý obsah při stabilní teplotě. Žena nemůže mít krabice, které vytáhne podle potřeby. Žena myslí a řeší pořád. Neustále přemýšlí nad tím, jak poskládat ten nejšarmantnější a nejhezčí outfit, ve kterém se bude cítit šťastně, skvěle, sebevědomě. A k tomu přebytku studeného oblečení potřebuje mužovu krabici, do níž odloží ty její nejdražší nadčasové kousky, které nikdy nevyhodí a zároveň nikdy nepřestane nosit, a budou bezpečně uložené v teple mužova regálu. Ale ne v krabici se štítkem „Přítelkyně“, nýbrž v krabici „Empatie a mezilidské vztahy“.
Muži nemají tuto krabici na spodních příčkách, pro kterou by se museli sehnout až úplně dolů. Mají ji někde v úrovni kolen, aby vyžadovala alespoň malé úsilí, pro nějž se sami svobodně rozhodnou pro to ji otevřít a nahlédnout do ní, aby zjistili, co v ní vlastně mají a jak její obsah řešit.
Muži si totiž málokdy uvědomují význam svých slov a postojů a hází do té krabice předměty, které neumí s rozhodností zařadit do jiných krabic. Dal by se tam najít třeba šroubovák, jež má sice velice praktický význam, ale používá se jen při opravě těch ostatních věcí, které se jim hroutí anebo budování priorit, emocí, věcí a činností, které se neobejdou bez pečlivého utažení šroubů. Najdete v něm i mužem málo používanou pánev, která jim připraví teplou večeři, když má muž hlad a není tu momentálně nikdo, kdo by mu ji připravil místo něj. Najdete tu i lubrikační gel, který v něm svojí vlhkostí (ženským pláčem) po pár minutách sebeuspokojení dříve či později vyvolá lítost. A v neposlední řadě i tu rozbitou lednici, která potřebuje už dlouho opravit. Muži se do toho sice nechce a musí se do toho nutit, ale ví, že lednice je nezbytnou součástí útulného domova, která ho krmí a udržuje jej silným a plný energie. Jistě, může lednici vyhodit a koupit si novou. Ale každá lednice dřív nebo později vypoví službu.
Leave a reply