Co tvoří skutečné štěstí, pokud to nejsou peníze ani sláva? Woody Allen kdysi řekl, že slavná osobnost je bytost, která se celoživotně dřela, aby získala slávu, načež si nasadila tmavé brýle, aby ji nikdo nepoznal.
Mnozí lidé se honí za penězi a úspěchem v domnění, že pokud jich dosáhnou, budou skutečně šťastní. Bylo by to docela logické. Nyní nemám peníze a zatím nic neznamenám – nemohu si pořídit věci, které bych chtěl, nemohu cestovat, kam bych chtěl, nemohu spát, s kým bych chtěl.
Pokud budu mít postavení a plný účet, vše toto si budu moci dovolit. To je sice pravda, ale je třeba si uvědomit, že my jako lidský druh, budeme vždy nespokojeni. Radost z úspěchu a peněz vydrží pouze určitý okamžik. Vlastnost neustálé nespokojenosti je v nás hluboce geneticky a evolučně zakořeněná a má jasný smysl – stále pokračovat a posouvat se.
Přesně toto se však ve velkém právě děje i těm společensky vysoce postaveným. Kopa peněz, drahá auta, honosné domy, luxusní dovolené a krásné ženy (nebo muži) po jistém čase ztratí své kouzlo a výjimečnost. Pokud bude každý den výjimečný, logicky nebude žádný den výjimečný.
„Byl jsem milionář, měl jsem krásné ženy, domy a auta, ale neuplynul den, kdy bych vážně neuvažoval o sebevraždě.“
Eric Clapton
Pokud jezdí někdo jednou ročně na dovolenou, je to pro něj úžasný pocit osvobození, pročištění mysli a radost z objevování něčeho nového. Neustálé navštěvování světových destinací už ale tolik radosti nepřinese. Zpočátku samozřejmě ano. Po čase se však toto kouzlo vytratí.
4 věci, které jste o antidepresivech netušili. Včetně toho, jak mohou ovlivnit váš sexuální život
Obrovskou pozornost na téma sebevražd a deprese u vysoce postavených osobností přilákaly v USA tragické události světoznámého amerického šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina a módní návrhářky Kate Spade. Zatímco 5. června 2018 otřásla americkou veřejností smrt módní návrhářky Kate Spade, jejíž bezvládné tělo bylo nalezeno v jejím bytě na Park Avenue, pouze o 3 dny později stihl podobný osud i Anthonyho Bourdaina, který byl nalezen mrtvý v hotelovém pokoji ve Francii.
Psychoterapeutka Judi Cinéas pracující v Palm Beach na Floridě říká, že být slavným znamená ztratit právo na každodenní lidské emoce. „Vysoce výkonní umělci jsou pod obrovským tlakem, aby i nadále vynikali. Čím výš jsou, tím větší je na ně vyvíjen tlak,“ dodává Cinéas v rozhovoru pro internetový magazín Heathline.
Namísto toho, aby jim jejich postavení a hojnost zdrojů přinášely svobodu a štěstí, mnohdy vedou spíše k existenční krizi, narušení sebehodnoty, úzkosti a depresím. Prominentní klinická psycholožka Candice Lam Yue-tung působící v Hongkongu a Číně se domnívá, že spouštěčem různých psychických problémů, které později vedou k onemocněním, může být i drobnohled médií.
„Uvěřil jsem známé teorii, že až budu úspěšný a dostanu se na vrchol, budu konečně šťastný. Ale stala se zvláštní věc… Čím úspěšnější byl náš seriál, tím větší depresi jsem měl.“
Josh Radnor (Ted Mosby)
Neustálá kontrola, která je známým tvářím věnována, vytváří na jejich psychiku enormní tlak. A Candice Lam zřejmě ví, o čem mluví, protože většina jejích klientů jsou celebrity, generální ředitelé či politici.
„Moji klienti trpí řadou duševních poruch, jako jsou záchvaty paniky, nespavost, nekontrolovatelné výbuchy nálad, zneužívání návykových látek, poruchy příjmu potravy, sebevražedné myšlenky, závislost na sexu či různé formy deviantního sexuálního chování,“ říká Candice Lam pro magazín South China Morning Post.
Hiearchie potřeb
Přesně to je název psychologického konstruktu, který ve 40. letech sestrojil americký psycholog Abraham Maslow (někdy se označuje také jako Maslowova pyramida). Tento pán jednoduše definoval 5 základních oblastí lidských potřeb, které si bez jakéhokoliv rozdílu vyznání, pohlaví či rasy potřebuje ukojit každý člověk.
Pyramida začíná od nejzákladnějších – fyziologických potřeb, až k těm nejsložitěji dosažitelným spirituálním potřebám. Jen v krátkosti, jde o fyziologické potřeby (spánek, jídlo, sex), potřeba bezpečí a jistoty, potřeba lásky a přijetí, potřeba uznání a úcty, potřeba seberealizace a potřeba sebatranscedencie, tedy jakéhosi sebepřesahu.
I muži trpí poporodní depresí! Víme, co za to může
Tolik k teorii. Pokud to teď přeneseme do praxe a použijeme to na skupinu bohatých a vlivných lidí, uvidíme, že většina z nich sahá v tomto žebříčku na ty nejvyšší stupně, tedy až k sebatranscedencii a sebeaktualizaci, neboť všechny potřeby mají logicky naplněné. Takto naplněný život by měl vést k přirozenému štěstí.
Co definuje štěstí?
Abychom se mohli posunout dál, musíme se nejprve podívat na to, co je štěstí. Výzkumníci z Harvardu chtěli znát přesnější odpověď na otázku, co dělá lidi skutečně šťastnými. Ve své dlouhotrvající studii proto sledovali životy 724 mužů po dobu 75 let. Za tento čas sledovali všechny psychosociální faktory, které by mohly mít vliv na jejich život. Do výzkumu se později zapojily i jejich manželky a děti.
„Došli jsme k překvapujícím zjištěním, že naše vztahy a to, jak jsme v nich šťastní, mají silný vliv na naše celkové zdraví,“ říká pro portál Harvard Gazette vedoucí výzkumu a profesor psychiatrie Robert Waldigner.
Jako jasný důkaz uvádí, že u účastníků studie, kteří měli právě 50 let, to nebyl cholesterol, který by udával, jak budou stárnout. Byla to naplněnost ve vztazích. Jedním dechem dodává, že ti, co byli nejspokojenější v 50 letech, patřili v 80 letech mezi najdravší. Tato zjištění tak přinášejí jasný vztah mezi Maslowovou třetí potřebou – potřebou lásky a přijetí a mezi celkovým psychickým a fyzickým zdravím.
„Jestli hledáte štěstí ve slávě, tak nikdy nebudete šťastní.“
Cameron Diaz
Faktor spojující sebevražedné chování
Sebevražedné chování nemusí být podmíněno přítomností duševního onemocnění. Podle výzkumné zprávy z University of Washington School of Medicine z roku 2005 nemusí být za sebevražednými sklony deprese či bipolární porucha.
I když je v mnoha případech spojitost mezi sebevražedným chováním a duševním onemocněním, i u osoby, která nevykazuje žádné známky psychického onemocnění, může být přítomna stejná míra sebevražedných sklonů.
Jediným spojujícím faktorem, který je přítomen u všech jedinců se sebevražednými sklony, je podle psychiatrů prožívání extrémní emoční bolesti bez ohledu na to, odkud tato bolest pramení.
Zpráva také uvádí, jakých nejčastějších chyb se tito jedinci dopouštějí. Namísto přijetí bolesti se oddávají jejímu potlačení někam do pozadí. Nadměrné požívání alkoholu, drogové opojení, hodiny sexu a sebepoškozování, to vše spadá podle odborníků do škatulky s názvem vyhýbavé strategie.
Nepořádek způsobuje stres a záchvaty úzkosti, tvrdí odborníci
Namísto akceptace a přijetí odpovědnosti za emoční bolest ji těmito způsoby ignorují a vytěsňují, přičemž sebevražda se následně v mysli takového jedince může mylně jevit jako poslední řešení, jelikož už vyzkoušel všechno ostatní.
Osamělost zabijí
Mezi nejbolestivější prožitky člověka patří nejen podle harvardské studie osamělost. Hovoříme nejen, protože v mnoha interview a různých zpovědích celebrit se můžeme s tímto termínem reálně setkat. Možná si i vy pamatujete na jeden z rozhovorů s Justinem Bieberem nebo jinými celebritami, ve kterém hovoří o extrémní izolaci a osamělosti.
„Uvědomil jsem si, že ve chvíli, kdy se stanete slavnými, dostanete se do zvláštní izolace od světa.“
Ethan Hawke
U mnoha známých osobností to byla také právě osamělost, která je přivedla k nejradikálnějšímu řešení. Přítomnost osamělosti navíc nemá žádnou souvislost s bohatstvím, úspěchem či slávou. Můžete mít prosperující firmu a miliardu na účtu, ale s kvalitou vašich přátelství to nemusí mít nic společného.
Jak řekl novinář Rob Shuter v rozhovoru pro portál Extra TV, přesně to byl i případ módní návrhářky Kate Spade: „Kate byla opravdu izolovaná a osamělá. Ke konci života měla jen hospodyni, osobního asistenta a své dítě. Kate neměla mnoho přátel.“
Je krásné to zažít, ale jenom na chvíli. Všechno totiž ztrácí svůj lesk, když to máte každý den.
Leave a reply