Režisér David Lynch se ke konci 80. let naštval. Už měl po krk stupidních seriálů americké produkce a rozhodl se vytvořit vlastní kousek, který by se od těchto výtvorů radikálně odlišoval. Tak vznikl jeden z nejzvláštnějších a divácky nejnáročnějších seriálů vůbec. Kultovní Městečko Twin Peaks, kde ani sovy nejsou tím, čím se zdají být.
David Lynch byl v polovině osmdesátých let považovaný za jednoho z nejprovokativnějších avantgardních, či spíše postmoderních režisérů, který ve svých filmech míchal prvky různých žánrů a stylů. Nejlepším příkladem budiž jeho kultovní Modrý samet, ve kterém chvíli nevíte, zda sledujete horor nebo jen černou komedii a chvílemi zas máte pocit, že se díváte jen na parodii kýčovitých příběhů z padesátých let.
Valnou většinu divácké i kritické obce proto dost překvapila zpráva, že se vyloženě filmový režisér chystá natočit televizní seriál. Ale jak sám Lynch tvrdil, byl vždy fanouškem televizních seriálů (tehdy známých jako soap opera – mýdlová opera) především z padesátých a šedesátých let. A tak začal vznikat seriál Městečko Twin Peaks.
O tom, o co v seriálu jde, se jistě nemusím sáhodlouze rozepisovat, ale přeci jen… Do ospalého městečka ve státě Washington přijíždí agent FBI Dale Cooper, aby vyšetřil podivnou vraždu mladé studentky Laury Palmer. Ve městě plném svérázných obyvatel a husté atmosféry plné mlhy z okolních hor zůstává déle, než zprvu očekával, a začíná pronikat do spletitého a temného příběhu.
Právě na osobitém agentu Cooperovi seriál stojí. Nejedná se sice o one-man show typu Californication, přesto si lze Twin Peaks bez Coopera jen těžko představit. Jeho představitel Kyle MacLachlan (Jak jsem poznal vaší matku, Zoufalé manželky) si zahrál už v předchozích Lynchových snímcích Duna (1984) a Modrý samet (1986). Svůj potenciál ale naplno rozvinul právě v Městečku.
Agenta Coopera, který si libuje v silné černé kávě, třešňovém koláči, obligátních policajtských koblihách, dlouhém béžovém plášti, pečlivě upravených vlasech, klidu, podivných snech a především místy suchých a jindy až infantilně nadšených hláškách, si nejde nezamilovat. MacLachlan si pak na své konto připsal několik dalších významných rolí, tou nejslavnější ale navždy zůstává nesmrtelný Cooper.
Zajímavostí je, že nechybělo málo a Twin Peaks by vůbec nevznikl. Jeho autoři David Lynch a Mark Frost měli totiž v té době plné ruce práce s adaptací životopisu Marilyn Monroe, nakonec na ní ale nezískali práva.
Twin Peaks tak prý obsahuje některé prvky Marilyna života, například to, že těsně před tím, než byla zavražděna, si napsala do deníčku, že… ale to by byl spoiler.
Přijmout Twin Peaks znamená respektovat jednak střídání jakkoli přízračné reality s takřka „kafkovskými“ výjevy založenými na výtvarných ornamentech, jednak zcela jiné vnímání času než u běžných krimi. Ale Lynch jako první přinesl na televizní obrazovky zneklidňující pocit neskutečna, přesnou náladu nočního lesa či místního baru, bizarnost až únavně strojenou, ale filmařsky nezaměnitelnou. Mystérium dnes vnáší do seriálu kdekdo, ano mluvíme k tobě Temný případe nebo Stranger Things, Lynch však straší diváky od prvopočátků.
A proto nečekejte, až vám zvraty seriálu prozradí někdo jiný, a pokud jste to ještě neudělali, honem Twin Peaks zkoukněte. Stojí to za to stejně jako pořádná ranní káva a třešňový koláč k tomu. Už jenom úvodní znělka vás pohltí natolik, že klidně sjedete první sérii už dneska.
Původní dvě série z 90. let mají dohromady 29 dílů a 2 filmy – úvodní snímek Twin Peaks, na který plynule navazuje seriálový první díl, a následně prequel Twin Peaks: Fire Walk With me, který mapuje poslední dny Laury Palmer.
O 27 let později vznikla osmnáctidílná série The Return, která už je daleko ponurněji a divácky náročnější. A líbit se bude pravděpodobně jenom zastánců práce Davida Lynche.
Leave a reply