V listopadu obdrželo Ministerstvo obrany od agentury STEM/MARK výsledky bleskového průzkumu veřejného mínění k tematice přípravy občanů k obraně státu. Cílem bylo zjistit, jak jsou občané České republiky informováni o přípravě k obraně státu, jejich názory na způsob provádění této přípravy v míru a ochotu se v případě potřeby obrany státu aktivně účastnit.
Cílovou skupinou průzkumu byli obyvatelé České republiky ve věku nad 15 let. Na otázky odpovídal reprezentativní vzorek populace podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Průzkum proběhl v době od 11. do 16. listopadu 2020.
Výsledky průzkumu potvrdily již dříve zjištěná data získaná jednak vlastním kontinuálním průzkumem ministerstva, jednak ze zdrojů jiných resortů.
Všechna byla následně zapracována do vládou schválené Koncepce POKOS 2019-2024. Další průzkum veřejného mínění na toto téma plánuje resort realizovat zhruba za dva roky.
Průzkumy veřejného mínění jsou pravidelné
Průzkumy veřejného mínění zadává pravidelně odbor komunikace Ministerstva obrany s cílem zjistit postoje a informovanost veřejnosti o důležitých tématech z oblasti bezpečnosti a obrany.
Ministerstvo považuje za důležité, aby mělo jako podklad svého rozhodování a tvorbu strategických dokumentů k dispozici názory veřejnosti. Proto se od roku 1996 zadávají jednak průzkumy kontinuální, jejichž základem je baterie otázek týkajících se například toho, zda se lidé cítí v České republice bezpečně, jakou mají důvěru v českou armádu nebo jaký mají názor na působení českých vojáků v zahraničních operacích či naše členství v NATO. V každém roce je baterie z cca 15 % obohacena o aktuální témata.
Bleskové průzkumy se pak vždy zadávají přímo na jedno konkrétní aktuální téma. V současné době je jím například modernizace armády. Výsledky průzkumů pak slouží jednak odboru komunikace jako podpora pro plánování komunikace s veřejností a médii, a jednak jako důležitý zdroj „tvrdých dat“ pro odborná strategická a plánovací pracoviště resortu obrany.
Výsledky průzkumu
Otázka č. 1: Víte, že se branná povinnost vztahuje na všechny občany České republiky ve věku 18 až 60 let, muže i ženy?
Celkem 53 % respondentů ví, že se branná povinnost vztahuje na všechny občany ve věku 18 až 60 let bez rozdílu pohlaví. Necelá polovina lidí o této povinnosti informována není. Větší informovanost panuje mezi muži (67 %), zatímco mezi ženami je výrazně nižší (pouze 39 %). Vzdělanost v tomto ohledu nehraje žádnou roli – míra informovanosti je u lidí bez maturity přibližně stejná jako u vysokoškolsky vzdělaných.
Otázka č. 2: Měli by se dle Vašeho názoru v případě vojenského napadení na obraně státu vedle profesionálních vojáků podílet i ostatní občané České republiky?
Podle dvou třetin respondentů by se měli v případě vojenského napadení na obraně státu podílet nejen profesionální vojáci, ale i ostatní občané České republiky.
Pouze 6 % oslovených si rozhodně nemyslí, že by se měli běžní občané na obraně státu v případě vojenského napadení podílet.
Otázka č. 3: Byl/a byste ochoten/a se aktivně zapojit do případné obrany České republiky v případě vojenského napadení?
Přibližně polovina Čechů (51 %) deklaruje ochotu zapojit se do obrany České republiky v případě vojenského napadení. Tento podíl je výrazně vyšší u mužů (64 %) než u žen (38 %).
Otázka č. 4: Měl by stát kromě vzdělávání na školách zajišťovat systematickou přípravu občanů k obraně státu v míru i jiným způsobem?
Školy nejsou podle většiny lidí jediným místem, kde by měla příprava občanů k obraně státu probíhat. Systematickou přípravu by měl stát zajistit podle 7 z 10 Čechů i mimo klasické vzdělávání na školách, například cestou různých odborných školení (22 %), povinného či dobrovolného praktického výcviku (19 %), rozšířené výuky branné výchovy ve škole (17 %) nebo informační kampaně na internetu, v televizi apod. (16 %).
Návrat základní vojenské služby zmínilo v odlišných podobách celkem 11 % dotázaných, proměnnou byla zejména její délka.
Otázka č. 5: Jakým jiným způsobem by měl stát zajišťovat systematickou přípravu k obraně státu?
K nejčastějším způsobům, jak by měla být podle respondentů zajišťována systematický příprava občanů k obraně státu, mimo klasické školní vzdělávání, se řadí různá odborná školení (22 %), povinný či dobrovolný praktický výcvik (19 %), rozšířená výuka branné výchovy ve škole jako tomu bylo dříve (17 %) nebo informační/osvětové kampaně na internetu, v televizi apod. (16 %).
Leave a reply