V našem novém seriálu „Jak šel čas s…“ se vždy podíváme na nějakou známou herní sérii a rozebereme si její vývoj. Jako první jsme si vybrali velikána mezi závodními hrami: Need For Speed.
The Need for Speed
První díl se datuje rokem 1994, přičemž v tomto roce byla hra vydána jen pro konzoli 3DO. Až o rok později se dočkali hráči na PC a za další rok majitelé konzolí Sega Saturn a Sony Playstation. Hra obsahovala celkem osm tratí a stejný počet sportovních vozů. Nutno dodat, že už tehdy se dala jednotlivá auta od sebe rozeznat a možnost zapnout pohled z kabiny vozu byla také trefou do černého. Ve hře se poprvé objevil mód Hot Pursuit, který žije se značkou NFS dodnes.
Rok po vydání PC verze jsme se dočkali ještě přídavku s názvem The Need for Speed: Special edition. Ten byl distribuován na CD a obsahoval podporu DirectX 2 a protokolů TCP/IP. Jako třešničku na dortu autoři přihodili ještě dvě nové tratě. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.
Need for Speed II
Druhý díl ze série vyšel pouze pro PC a Playstation v roce 1995 a slibně se rozvíjející studio EA Games připravilo pro hráče opět osm licencovaných sporťáků, které se proháněly tentokrát jen po šesti tratích. Nicméně se zde objevila spousta novinek. Především byl přidán nový mód Knock-out, kdy jste při jízdě mohli vylétnout z trati či jet v protisměru. Bohužel však ve hře chyběl tolik populární Hot Pursuit mód, jenž nebyl přidán ani ve Special Edition.
Need for Speed: V-Rally
Pod tímto názvem hru asi neznáte a divíte se, že jsme sem tento titul vůbec přidali. Tato hra byla totiž v Evropě distribuována jako V-Rally, ale za účelem lepších prodejů bylo jméno pozměněno na Need for Speed: V-Rally a hra byla prodávána v Severní Americe jen pro Playstastion. Tento titul se však do celkového výčtu NFS her nezapočítává.
Need for Speed III: Hot Pursuit
Třetí díl v sérií s podtitulem Hot Pursuit z roku 1998 byl zlomový. Vývojáři se totiž rozhodli, že půjdou směrem k arkádovosti, a to na úkor simulátoru. Jinými slovy: chtěli oslovit i jinak nehráče, aby vyzkoušeli jejich titul. Osm superbouráků a deset tratí se vám o zábavu postaralo. Když se k tomu přidaly honičky s policií, která oplývala na tu dobu velmi dobrou umělou inteligencí, jednalo se o skvělou hru. Navíc jste si mohli zahrát v lokálním multiplayeru proti kamarádovi.
Need for Speed: High Stakes / Road Challenge / Brennender Asphalt
V pořadí čtvrtý díl měl tři různé názvy, ale v Evropě byl známý jako High Stakes. Ten v roce 1999 moc dobrých ohlasů nezískal – byl kritizován za přílišnou podobnost s předchozím dílem. Byly však přidány nové vozy, takže se jejich počet vyšplhal na osmnáct. Všechna auta bylo také možno „vytunit“ a poprvé byl v sérii použit model poškození, jež navíc ovlivňovalo i jízdní vlastnosti vozidla po určité době jízdy.
Need for Speed: Porsche Unleashed
Hned další rok vyšel díl, který se zaměřil hlavně na jednu značku – Porsche. Tento díl je výjimečný hned z několika důvodů. Z aut byla zastoupena jen jedna automobilka a usedli jste za volant vozů prodávaných od roku 1948 až po rok 2000. Díky úzké spolupráci se samotnou automobilkou Porsche vývojáři doladili vlastnosti vozidel na maximální možnost realistična, takže byl tento díl také poměrně těžký na ovládání. Své fanoušky si ale získal především díky možnosti hrát vůbec poprvé online multiplayer proti živým protihráčům.
Need for Speed: Motor City Online
V roce 2001 EA udělalo poměrně riskantní krok. „Jestliže jsme pro evropské hráče vydali hru jen o automobilce Porsche, měli bychom něco podobného vydat i v Americe.“ Asi něco podobného si v EA řekli, a také tak učinili. Tento díl obsahoval jen americké klasické Muscle cars a závodilo se pouze v ulicích virtuálního města, tedy on-line. Již po dvou letech byly ale všechny servery vypnuty pro velmi nízkou účast hráčů. Tento díl se také do celkového výčtu Need for Speed her nepočítá.
Leave a reply