Už od doby, co první opice vzala kamenem po hlavě jinou opici se lidstvo snaží vynalézat nejrůznější nástroje, aby se mohlo navzájem vraždit a mrzačit. Některé zbraně byly výjimečné a zapsaly se do dějin velkým krvavým písmem. Přinášíme vám výběr zbraní, které změnily svět.
Luk a šípy
Objev luku se, spolu s objevem ohně a rozvojem řeči, počítá mezi nejvýznamnější objevy v historii lidstva. Jeho vynález byl přelomový. Už jste nemuseli bojovat tváří v tvář, ale mohli jste svého nepřítele prošpikovat na dálku, aniž by si vás vůbec všiml – dříve jste po něm mohli maximálně tak házet kameny.
Luk a šíp v nejrůznějších podobách, dopomohl k rozvoji mnoha velkých říší. Hojně ho používali už starověcí Egypťané a samozřejmě indiáni.
Luk byl také důležitou součástí velkých kočovných invazí do Evropy. Nesměl chybět ve vybavení Hunů, Avarů, Maďarů a Mongolů, kteří byli v jeho používání opravdoví mistři.
Dlouhé anglické luky právem vzbuzovaly v nepřátelských řadách strach a v mnoha bitvách se ukázaly jako rozhodující. Díky luku a šípu se vybojovalo nespočet bitev a bez nadsázky se stal základem pro všechny moderní zbraně.
Trebuchet
Obléhání pevností patřilo k jednomu z nejdéle trvajících způsobů válčení. Vojáci mohli být schovaní za hradbami i celé měsíce, zatímco nepřátelská armáda okupovala okolí a snažila se obyvatele pevnosti vyhladovět, případně bez valného účinku střílela do kamenných zdí katapulty. Vše zvrátil až trebuchet, který naprosto změnil rovnováhu sil.
Tento dalekonosný katapult pracující na principu vahadla vypaloval mnohem větší projektily na delší vzdálenost a mohl tak rozbít nepřátelské hradby již během několika dní.
Dramaticky tak zvýšil šance obléhajících a vojáci často dobyli město, ještě než mu dorazili posily. Jako munice se nejčastěji používaly těžké kameny, ale mohlo to být prakticky cokoliv od zapálených balíků slámy a nádob s hořícím olejem, až po mrtvá zvířata, která měla za hradbami šířit nemoci.
Trebuchet byl vynalezen ve 13. století a byl používán jako jedna z hlavních obléhacích zbraní, dokud ho v 15. století nenahradila obléhací děla.
Mušketa
Ruční palné zbraně byly v Evropě používány už od 14. století, ale byla to spíše taková ruční děla, která byla příliš těžká, nepřesná a občas dokonce explodovala. Ruční palné zbraně značně zaostávaly za luky i kušemi, a to i v průbojnosti. Těžce obrnění rytíři nemuseli mít strach, protože kulka nedokázala projít brněním.
Teprve muškety dokázaly průbojností svých střel překonat tehdejší kuše a luky.
Měly výrazně větší ráži a delší hlaveň, než její předchůdci a mohly tak vystřelit mnohem větší projektil (50-60 gramů). Problém byl ovšem s nabíjením, které i těm nejzručnějším vojákům trvalo několik minut.
Muškety nadobro pohřbily rytířskou éru a způsobily převrat ve vojenské taktice. Od počátku 16. století se mušketýři stali stálou součástí armád a koncem století již tvořili polovinu celé pěchoty.
Leave a reply