Autonomní řízení. Tato dvě slova často znějí při debatách o budoucnosti dopravy a automobilismu. Co si však pod tímto pojmem představit?
Autonomní řízení je jednou z inovací, které v budoucnu zásadně změní automobilový svět. Díky němu bude člověk moct hodit za hlavu starosti s řízením auta a přenechat vše plně stroji. Dopravu to udělá nejen plynulejší, ale i bezpečnější. Počítače totiž nebudou za jízdy telefonovat, povídat si se spolucestujícími a podobně.
S různými funkcemi, které umožňují částečně automatickou jízdu, se ale můžeme setkat už dnes. Možná je denně používáte a ani nevíte, že jsou základem pro budoucí plně automatickou jízdu.
Jak přesně odlišit, na které úrovni se nacházíme? K tomu slouží mezinárodně uznávaná stupnice od nuly do pětky, která přesně definuje, jak moc je daný vůz schopen samostatné jízdy. Definovala ji organizace SAE International (Society of Automotive Engineers), sdružující profesionály z leteckého, automobilového i dopravního průmyslu.
Level 0: Žádná automatizace
Sem patří většina dnešních vozů na silnici. Člověk má nad autem plnou kontrolu a všechno ovládá sám. Vůz maximálně vydává různá varování či upozornění. Typickým příkladem je ukazatel, který při teplotách kolem nuly upozorňuje na možnost námrazy na silnici.
Level 1: Podpora řidiče
Adaptivní tempomat, který sám udržuje rychlost a odstup od vpředu jedoucího vozidla – to je typický příklad Levelu 1.
Elektronika v autě může mírně zasahovat do řízení na základě aktuální jízdní situace, konkrétně zrychlovat, zpomalovat, lehce zatáčet. Ovšem auto může vykonávat vždy jen jednu funkci, nikoli je kombinovat.
Například ve vozech Škoda dnes najdete takových systémů celou řadu. Kromě výše uvedených je to třeba Lane Assist pro udržování v jízdním pruhu či Front Assist zabraňující kolizím.
Level 2: Částečná automatizace
Přezdívaná také „nohy z pedálů, oči na silnici“. Auto „umí“ v podstatě stejné funkce jako o úroveň níž, ale rozdíl je v tom, že je může kombinovat. Takže může samo zároveň třeba zrychlovat či zpomalovat a ještě točit volantem. Člověk ale musí být vždy připraven okamžitě převzít řízení. Typickým příkladem je třeba systém automatického parkování.
Level 3: Podmíněná automatizace
Za určitých podmínek může systém plně převzít kontrolu nad vozidlem. Typickým příkladem je relativně rovná a široká dálnice s dobře vyznačenými jízdními pruhy.
Řidič nemusí mít ruce na volantu a (pokud na to má odvahu) ani sledovat silnici, ale stále musí být připraven na upozornění systému převzít řízení.
Autopilot při jízdě po dálnici automaticky zrychluje, řídí, brzdí, a dokonce se i vyhýbá. S automatizací řízení na Levelu 3 počítal například škodovácký koncept Vision E z roku 2017, vize vozu blízké budoucnosti, která měla také jako první plně elektrický pohon.
Level 4: Vysoká automatizace
Vozidla této úrovně člověk může řídit sám, ale není to nutné. Až na výjimky, kterými může být třeba velmi špatné počasí, husté sněžení apod. už auto zvládá všechno samostatně. A umí si poradit i v případě, kdy vyzve člověka k převzetí řízení, ale ten nereaguje. Pak auto samo bezpečně zastaví.
Level 5: Plná automatizace
Stroj zvládá úplně všechny situace, volant není vůbec potřeba. Člověk jen nasedne a zadá cílovou destinaci. Dožijeme se toho někdy na českých silnicích?
Leave a reply