Zavedení elektromobilů do dopravy přinese významné zlepšení stavu ovzduší ve městech. Aby to platilo i na globální úrovni, neměly by se na výrobě elektřiny do jejich baterií výrazně podílet uhelné elektrárny. Odborníci usilovně hledají nové udržitelné zdroje, které by doplnily vodní, solární a větrné elektrárny. Jaké jsou jejich nejnovější nápady?
Většina současných prognóz a studií se shoduje, že zvláště ve státech s větším podílem obnovitelných zdrojů by mohla nabídka elektřiny v souvislosti s rozvojem elektromobility kolísat. Proto je důležité co nejrychleji vyřešit jak problém velkokapacitního skladování elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, tak způsob jejich nahrazení jinými nízkoemisními zdroji v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr.
V současné době tyto podmínky splňují především jaderné elektrárny. Zřejmě i proto Evropská komise ve svých nejnovějších dokumentech předpokládá, že v roce 2050 bude evropský energetický mix produkovat 80 % proudu z obnovitelných zdrojů a 20 % v jaderných elektrárnách.
Jedničky ze severu
Nejvíce energie dokáže z obnovitelných zdrojů získat Švédsko. Vyrobí z nich více než polovinu (54,5 %) své celkové konečné spotřeby (v ČR tento podíl činí zhruba 15 %) a stále více při tom spoléhá na větrné parky. Bere si tak za vzor sousední Dánsko, kde se větrníky na celkové výrobě energie podílejí nejvyšším procentem ve srovnání s ostatními evropskými státy. Německo je v tomto ohledu 4. za Irskem a Portugalskem, Česku patří 14. příčka před Maďarskem.
Největší větrný park na světě
- Název: Hornsea One
- Poloha: Severní moře, asi 120 km od yorkshirského pobřeží v Británii
- Plocha: téměř 410 km2
- Počet turbín: 174 s výkonem 1 200 megawattů
- Výška větrníků: 65 metrů
- Vlastník: dánská společnost DONG Energy
Podvodní Velká čínská zeď
Energii mořského přílivu a odlivu se nově, ale v symbolické návaznosti na vlastní historii, pokoušejí využít v Číně. Zvažují stavbu vodní elektrárny, která by se jako 30 kilometrů dlouhá zeď opatřená turbínami táhla pod hladinou od břehu do oceánu. Proudící mořská voda by podle předběžných propočtů mohla vyrobit skoro tolik energie jako tři jaderné reaktory.
Elektřina z moči
Schopnost bakterií přeměnit organické látky, jakými jsou například lidská či zvířecí moč, na elektrickou energii využili vědci z britské univerzity v Bathu. Výhodami nových článků, které na tomto principu vyvinuli, jsou levná výroba a prostorová úspornost. Odborníci je označují jako MFC – microbial fuel cells, tedy mikrobiální palivové články. Zatím se o článcích uvažuje jako o „minielektrárnách“ napojených na domácí toalety, které by vyráběly energii pro spotřebu domácnosti, tedy i pro dobíjení elektromobilů.
Napište váš názor