Byl jsem v prvním zaměstnání jen pár měsíců a šel 15. března do kanclu s obavou, zda se ve společnosti starších kolegyň dokážu patřičně vyrovnat se vzpomínkou na příkoří z roku 1939. Vešel jsem do redakce a nic se nedělo. Nic neběžného.
Řekl jsem jim: Vždyť dnes je výročí německé okupace. No jo, no, máš pravdu, my jsme si nevšimly data, pardon, byla jejich odpověď. Já jsem ten potupný den nezažil, ale přesto se mě dotýká. Tehdy se přece začala chystat smrt mnoha českých občanů, zejména židovského původu.
Různé ankety i seriózní průzkumy dokládají, že naše mládež nedokáže k onomu dni přiřadit jednu z neblahých událostí českých dějin. Mám ve svém biologickém počítači pár nesnesitelných dat – 15. březen a 21. srpen.
Blog: Žactvo by zrušilo hodiny češtiny
V obou případech se český národ stal obětí světachtivých zájmů. A v obou případech pak Češi museli vyrábět mocnostem válečné prostředky. Pokud to šlo, někteří výrobu sabotovali a mnozí kvůli takovému úsilí zemřeli a nedočkali se svobody, o niž se obětavě zasloužili.
Na někdejší zlovůli jistě nemyslím denně, to by bylo pro duševní rovnováhu asi nebezpečné. Ale v daný den si vzpomenu na lidi, kteří byli nesmiřitelní vůči bezpráví a přišli kvůli tomu o život.
Trpká výročí by měla být nejen vzpomínkou, ale i varováním a výzvou k ostražitosti. Nikdo by asi nechtěl, aby nějaké další neblahé datum přibylo a svoboda národa byla opět jen minulostí či snem.
Děkuji za přečtení. Jiří Čepelák
Chcete se také na stránkách Mzone.cz podělit o svůj názor nebo se vypsat z něčeho, co vás trápí? Blogovat můžete i vy! Své příspěvky zasílejte na e-mail redakce@mzone.cz a do předmětu uveďte heslo „Blog“.
Napište váš názor