Koronavirová krize řádně zacvičila pracovním trhem. Některé obory na ni doplatily více než jiné a lidé v nich pracující ztrácejí jistotu a hledají si místo jinde. V jiných segmentech naopak teď vznikají nová pracovní místa a zájem o nové zaměstnance neklesá.
Na koronu doplácejí nejvíce služby
Covid-19 výrazně změnil naše životy včetně pracovního trhu. Dobrou zprávou je, že nezaměstnanost se zatím drží na poměrně nízkých hodnotách, podle údajů EUROSTATu dokonce mezi nejnižšími v celé EU.
Jsou ale obory, v nichž lidé opakovaně přicházejí o možnost výdělku, takže pro ně jejich zaměstnání přestává být perspektivní. Řada z nich tak hledá práci v jiných oborech – tato tendence je markantní v oblastech spojených s cestovním ruchem, ale také v gastronomických službách a službách obecně.
„Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků. Současná situace ale vede i k určitým paradoxům – na přelomu loňského léta a podzimu to byl například výrazný nedostatek kuchařů a číšníků, kteří v obavách o budoucnost hledali práci v jiných oborech,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.
Kdo se nemusí bát o svou budoucnost
Velkou zátěží prošli lidé, kteří pracují ve zdravotnictví, ve školství a v některých sektorech maloobchodu. Jde ale o obory, kde se lidé o práci rozhodně bát nemusejí.
Lékař, zdravotní sestřička nebo třeba porodní asistentka – to jsou profese, po kterých i v následujících letech poroste poptávka.
Za obory budoucnosti je možné považovat také IT a profese, které jsou spojené s digitálními technologiemi. To potvrzují i někteří zaměstnavatelé.
„Nejsme pouze pojišťovna, ale také technologická firma. V novém roce nabíráme i vysoce specializované pozice do našeho IT centra – vývojáře software, IT architekty, solutions architekty apod. Přestože krize způsobená covid-19 nás zasáhla také, naše společnost dokázala v roce 2020 obchodně růst i v těchto náročných podmínkách. V roce 2021 a budeme hledat nové kolegy v oblasti obchodu, zpracování pojistných událostí či projektového managementu,“ říká Kateřina Krist, HR manažerka BNP Paribas Cardif.
Zájem bude ale také o řemeslníky – elektrikáře, opraváře a různé stavební profese, od zedníků, přes pokrývače, obkladače, až po malíře. O budoucnost se nemusejí bát ani pedagogové nebo lidé pracující v sociálních službách.
Vysoká konkurence bude v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář.
Růžová budoucnost ale nečeká ani investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, o přepážkových pracovnících v bankovnictví a pojišťovnictví nemluvě. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje.
„Útlumu se mohou obávat i některé výrobní obory, zejména vyvstávají otazníky kolem budoucnosti automobilového průmyslu, a to z důvodu autonomního řízení, či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků,“ říká Karel Kotoun ze společnosti Accenture.
Nábor stále nejvíce jede ve výrobě
I když se letos na trhu práce leccos výrazně změnilo, nejvíce nabídek práce na portálu Profesia je stále do výroby. Počet nabídek zde předčil hodnoty z předcházejícího roku opakovaně – v září o 9 %, v říjnu o 11 %, v listopadu dokonce o 38 % a v prosinci o 26 %. Velkým „skokanem“ je i stavebnictví, kde v září stoupl počet nabídek o 17 %, v říjnu ale začal klesat. Kromě těchto dvou oborů jsme zaznamenali nárůst ještě ve zdravotnictví.
Naopak propad byl největší v cestovním ruchu, gastronomických a hotelových službách, kde se od září pohybovaly propady oproti roku 2019 mezi 79 a 87 procenty, ve službách mezi 66 a 82 procenty. Nabídek významně ubylo i v bankovnictví, pojišťovnictví a zákaznické podpoře.
Pracovníky do výroby stále hledá také největší český výrobce zrcadel: „S příchodem pandemie a uvolněním pracovních sil z postižených oborů jsme očekávali značný nárůst zájemců o vypsané pozice v naší výrobě. Realita je bohužel tristní. Zájemci sice jsou, ale v drtivé většině případů buď vůbec nenastoupí nebo se při nejbližší příležitosti tzv. hodí marod. Nesledujeme tedy žádnou změnu oproti předchozím rokům,“ říká ředitelka společnosti Amirro Lucie Hronová.
Napište váš názor